90 %
Monika Načeva - Jdem temným dnem
Egon Bondy a po jednom textu Pavla Zajíčka, Ivana Blatného, Vladimíry Čerepkové, Věry Jirousové, Jana Hanče, Šárky Smazalové a Milana...
80 %
Aleš Brichta - Výlet do bájí (3CD)
Aleše Brichty - ten vyšel pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech" už před takřka čtvrtstoletím. Obsahoval tehdy z drtivé většiny...
70 %
Ravenoir - Nocturne
Ravenoir dostává do popředí.
Přebal budiž nápovědou. V roce 2024 mizí infernální motivy a nahradil jej prostý temně modrý samet...
90 %
Autumnist - Anatomy Of Shadows
rozjet do několika tracků naráz. Základ "Anatomy Of Shadows" vznikal ještě před covidovou prolukou, kdy tyto rozpracované prvotní náčrty...
60 %
Olympic - 4 (LP reedice 2024)
Olympic opravdu složitými časy. První dvě alba skupiny se stala kultovními a i poté jí vycházely silné singly typu "Dynamit" či "Otázky"....
70 %
Radůza - A žili šťastně až do smrti...
Radůzu jsem totiž nikdy zvlášť podrobně nesledoval, nepovažuji se za žádného znalce její tvorby. Vše, co se mi v souvislosti s ní...
17.11.2017 - 5:29 | poutnik
Lidé, kterým se toto líbí
Midge Ure přebírá kormidlo, Ultravox zvedá kotvu a na plné plachty vyplouvá z vod glam rocku do tehdy ještě ne zcela probádaného oceánu novoromantického syntpopu. První zastávkou je Vídeň, po Quartetu mé druhé nejoblíbenější album. Rozmáchlé kompozice mísí smyčcové plochy z řezavou kytarou a bicími, které Warren Cann zvládá s přesností automatického bubeníka, a nemá to chybu. Od úvodní instrumentálky Astradyne, přes naléhavé New Europeans, zběsilé tempo Sleepwalk a klavírní intro Private Lives až k dokonalé titulce Vienna.
09.11.2015 - 18:47 | Yack1
Opravuji své hodnocení o jednu hvězdičku. U některých alb mi trvá déle než je naposlouchám.
Na albu Vienna již zpívá Midge Ure a je to určitě lepší volba než John Foxx, který odešel z Ultravox a vydal se tvořit své projekty. Hudba na albu Vienna je až symfonicky aranžovaná a titulní "Vienna" to je dokonalý crossover klasiky a elektroniky, další top skladby jsou pro mne "Astradyne" a "Passing Strangers" recitativ v "Mr.X"podobný Gary Numanovi, ale sama skladba není tak chladná jako tvorby výše zmiňovaného. Rejstříky kláves se zvuky smyčcových partů, kombinované se strojovými bicími, nikoliv z automatu, ale zásluhou živého bubeníka Warrena Canna.