Na první poslech není album October tak konzistentní jako debut. Zní tak trochu jako kdyby U2 nakráčeli do studia bez přípravy, pouze s ideou „Ono nám z toho snad něco vyleze.“ a do jisté míry to tak skutečně bylo, protože Bono na předcházejícím turné ztratil významnou část rozpracovaných textů a musel je dotvářet přímo ve studiu. Chaotická atmosféra a spěch se do výsledku práce promítly, i když to neskončilo vyloženým propadákem, pouze asi nejméně hitovou nahrávkou v historii skupiny.
Úvodní Gloria se sice jako singl docela chytla, jinak ale písně postrádají údernost a jasné směřování svých předchůdkyň i následovnic. Občas to působí, jako kdyby U2 pouze lepili k sobě jednotlivé segmenty a motivy a dělalo jim potíže je sepnout do koherentního celku. Je zde plno působivých momentů, písně se ale každou chvíli jakoby zasekávají a tříští. To na druhou stranu ještě nemusí být negativum, protože touto cestou vzniká svébytná atmosféra, značně odlišná od přímočarosti alba Boy. October je rozjímavější, váhavější. Nechybí mu zanícení, to ale tentokrát vyvěrá hlavně z tázání se po duchovních záležitostech. Na něj se U2 zaměřili s vervou, která málem rozklížila vztahy v kapele (pařmen Adam Clayton si náboženské úvahy připouštěl k tělu podstatně méně než zbývající trojice) a nutno přiznat, že po čase je té spirituální vypjatosti až příliš.
Při poslechu není od věci zaměřit se na kytarové linky. The Edge tu náruživě... číst dále
Na první poslech není album October tak konzistentní jako debut. Zní tak trochu jako kdyby U2 nakráčeli do studia bez přípravy, pouze s ideou „Ono nám z toho snad něco vyleze.“ a do jisté míry to tak skutečně bylo, protože Bono na předcházejícím turné ztratil významnou část rozpracovaných textů a musel je dotvářet přímo ve studiu. Chaotická atmosféra a spěch se do výsledku práce promítly, i když to neskončilo vyloženým propadákem, pouze asi nejméně hitovou nahrávkou v historii skupiny.
Úvodní Gloria se sice jako singl docela chytla, jinak ale písně postrádají údernost a jasné směřování svých předchůdkyň i následovnic. Občas to působí, jako kdyby U2 pouze lepili k sobě jednotlivé segmenty a motivy a dělalo jim potíže je sepnout do koherentního celku. Je zde plno působivých momentů, písně se ale každou chvíli jakoby zasekávají a tříští. To na druhou stranu ještě nemusí být negativum, protože touto cestou vzniká svébytná atmosféra, značně odlišná od přímočarosti alba Boy. October je rozjímavější, váhavější. Nechybí mu zanícení, to ale tentokrát vyvěrá hlavně z tázání se po duchovních záležitostech. Na něj se U2 zaměřili s vervou, která málem rozklížila vztahy v kapele (pařmen Adam Clayton si náboženské úvahy připouštěl k tělu podstatně méně než zbývající trojice) a nutno přiznat, že po čase je té spirituální vypjatosti až příliš.
Při poslechu není od věci zaměřit se na kytarové linky. The Edge tu náruživě dovynalézá svůj rukopis, což jemu i kapele v budoucnu přinese sladké plody, na October ovšem platí to, co bylo výše řečeno o celku: jednotlivé laufy a riffy jsou lahůdkové, ale k soudržnosti nahrávky přispívají stejně málo, jako Bonovy horkou jehlou šité texty a kompoziční rozevlátost. Kontemplativnější charakter alba podporuje častější využití piána (I Fall Down, October) nebo dudy uilleann pipes ve skladbě Tomorrow, trýznivé Bonově reakci na smrt matky a vedle Glorie druhém vrcholu desky.
Naděje irského post-punku se čelně střetla se syndromem druhého alba, ale svou fázi tápání ustála se ctí. U2 pod tlakem okolností neztratili rovnováhu, vykřesali z obtížné situace co se dalo a z krize vyšli silnější, než předtím. I když má October své mouchy, přeskakovat ho v diskografii kapely by byla škoda.
09.09.2023 - 15:09 | Meca76
Október ukazuje, že aj napriek jej nedostatočnej príprave, všeobecnému utrpeniu a bezstarostnej mladosti dokázali U2 vytiahnuť dojemné piesne z takmer ničoho, čo zahŕňa priestor a zvukovú kulisu menej uponáhľanú, ako jeho predchodca.
13.04.2021 - 14:54 | Acid3P
Aj druhý album sa podaril. Šľape to ako rozhrkaný Red Bull a najviac ma baví, že to nie sú žiadne jednoduché rýchlo kvasené hity, ale pomerne členité a rytmicky zložité skladby. Výborný album, ktorý by nemal byť prehliadaný.
29.10.2015 - 21:47 | Yack1
Ano, ano, jak píše WinStone výše, Gloria je jedna z nejkrásnějších skladeb U2 a "I Fall Down" taky krása.
11.06.2013 - 20:37 | WinStone
Lidé, kterým se toto líbí
Yack1Rovnako kvalitný nasledovník vydareného debutu, no vážnejší, menej bezstarostný. V kapele až na Adama tento album príliš radi nemajú. Dobre, pracovali pod časovým stresom, možno majú dojem, že nedostali zo seba to najlepšie, ale nezaradiť Gloriu na výberovku najväčších hitov pokladám za pohŕdanie fanúšikmi :-).