The National - Trouble Will Find Me
Tracklist
- 01. I Should Live In Salt (4:07)
- 02. Demons (3:31)
- 03. Don't Swallow The Cap (4:45)
- 04. Fireproof (2:58)
- 05. Sea Of Love (3:41)
- 06. Heavenfaced (4:23)
- 07. This Is The Last Time (4:43)
- 08. Graceless (4:35)
- 09. Slipped (4:25)
- 10. I Need My Girl (4:05)
- 11. Humiliation (5:00)
- 12. Pink Rabbits (4:36)
- 13. Hard To Find (4:12)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
The National sú jednými z tých, o ktorých keď sa dozviete v oneskorení (jestvujú už od roku 1999), máte chuť prežiť si všetky ľútostivé i prelomové chvíle znova, s nimi a pri nich. Čo bolo, bolo, ich hviezda už vyšla a zanecháva za sebou okrem vysoko hodnotených albumov i tradičné očakávania inde- skalných a prehnané nároky kritizujúcich. Kašlať na to, fakt. To, čím zaujali sa nevytráca aj napriek častému frflaniu o stagnácií a nenásytným volaniam po zmene.
Album Trouble Will Find Me stvorili páni Matt Berninger a štvorica bratských dvojíc vo vlastnom štúdiu a azda i to sa odráža na celkovej atmosfére familiárnosti a pohodovosti. Celý je preniknutý akýmsi zvláštnym múdrym pokojom, akoby sa o svojich tradičných pocitoch vykorenenosti a „nenormálnosti“ poradili so samotným Bowiem. Recitatívny Mattov barytón sprevádzajú už tradične výrazné bicie, ktoré popohnal i Sufjan Stevens s decentnými rockovými doplnkami. Rozpoltenosť, tak príťažlivá na predošlých albumoch, sa presúva do pomalších a intímnejších vyznaní na polceste medzi výčitkou a smutným konštatovaním. Naliehavosť s akou Matt otváral a zašíval svoje osobné jazvy prerástla do vskutku príjemného a pokojného albumu, z ktorého sála mäkké teplo. Absencia ohurujúcich vyvrcholení a drásavých citových výlevov tak z neho vytvára priestor, kam sa budete veľmi radi vracať. Súkromnú izbu hrejivých tónov a slov navždy rezonujúcich na milión spôsobov, trošku tmavú a smutnú. No Vašu. Hádam si... číst dále
řadové album
2013
80 %
další alba
66.67%
85.42%
72.50%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
31.01.2015 - 22:25 | Beezer
Už High Violet ukázalo, že kapela transformuje od kytar k ponuré baladičnosti. Ve stejném stylu pokračuje tady. A oproti HV v o dost subtilnějším duchu. Ale ve skutečnosti je to klad. K hitovosti jednotlivých skladeb se musíte prokousat. A vemte jed na to, že tohle kousání nikdy nebylo sladší.
17.07.2013 - 20:58 | Sebadoh
Tak já vám ani po měsíci poslechu pořád nevím. Ta deska určitě není špatná, ale já v tom poprvé vidím trochu stagnaci. Chybí nějaký větší hit a ke konci mi to začíná už trochu splývat. Na mých nejoblíbenějších albech Boxer a High Violet bylo hitů tuny (vlastně úplně všechny tracky) a nápadů tři prdele. Asi je však tentokrát chyba trochu ve mně, protože to očekávání bylo prostě veliký.
29.06.2013 - 11:47 | petr.p
Rozpaky a malej náznak zklamání do cca 5. poslechu, od desátýho extáze. Absolutní!