90 %
Monika Načeva - Jdem temným dnem
Egon Bondy a po jednom textu Pavla Zajíčka, Ivana Blatného, Vladimíry Čerepkové, Věry Jirousové, Jana Hanče, Šárky Smazalové a Milana...
80 %
Aleš Brichta - Výlet do bájí (3CD)
Aleše Brichty - ten vyšel pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech" už před takřka čtvrtstoletím. Obsahoval tehdy z drtivé většiny...
70 %
Ravenoir - Nocturne
Ravenoir dostává do popředí.
Přebal budiž nápovědou. V roce 2024 mizí infernální motivy a nahradil jej prostý temně modrý samet...
90 %
Autumnist - Anatomy Of Shadows
rozjet do několika tracků naráz. Základ "Anatomy Of Shadows" vznikal ještě před covidovou prolukou, kdy tyto rozpracované prvotní náčrty...
60 %
Olympic - 4 (LP reedice 2024)
Olympic opravdu složitými časy. První dvě alba skupiny se stala kultovními a i poté jí vycházely silné singly typu "Dynamit" či "Otázky"....
70 %
Radůza - A žili šťastně až do smrti...
Radůzu jsem totiž nikdy zvlášť podrobně nesledoval, nepovažuji se za žádného znalce její tvorby. Vše, co se mi v souvislosti s ní...
26.02.2015 - 15:45 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
Ať si říká kdo chce co chce, tohle album je prostě skvělé. Už když jsem před jeho vydáním viděl klipovku Thursday's Child, věděl jsem, že to bude pecka. A taky že byla.
Všechno na hours... je dobře. Bowieho zpěv, který je tu naléhavý, tu rozechvělý a vždycky jasně rozpoznatelný. Produkce o kterou se postaral Bowie se svým kytaristou Reevesem Gabrelsem je skvělá, hlavně nazvučení kytar je originální a vynalézavé. Celkově zní album hodně moderně. Především díky nejrůznějším elektronickým vychytávkám, které v kombinaci s mimozemskými kytarymi vytvářejí zvláštní, někdy poněkud tísnivou odlidštěnou atmosféru. Přesto ale zní deska organicky nikoli sterilně. No a hlavně jsou tu písničky samotné. Většinou jsou to zasněné, intimní songy, které vyvolávají v některých momentech zvláštní neklid (Something in the Air, If I'm Dreaming of My Life a hlavně instrumentálka Brilliant Adventure, která na mě působí až mrazivě a připomíná staré dobré časy kolaborace s Brianem Enem).
Dramaturgicky se album rozjíždí zvolna a graduje položkami 6, 7 a 8. Poslední kousek pocuchané nervy zase zklidní.
Přičtu-li i povedený plastický obal a všechny ty vzpomínky, které se mi při poslechu alba vybavují, vyjde mi moje nejoblíbenější Davidovo album.