Nick Cave and the Bad Seeds - B-Sides & Rarities

Kdyby býval Nick Cave přistoupil k vydání téhle kompilace o něco dřív, třeba po unavené Nocturamě, jistě by se stal snadným terčem pro posměváčky: po tvůrčí stránce neví kudy dál a tak se pokouší uchlácholit reptající fanoušky vymetáním archivů. Jelikož ale mezitím přišel triumfální návrat do formy v podobě dvojalba Abattoir Blues/The Lyre of Orpheus, mohl si takový krok dovolit aniž by riskoval číkoli útrpné poznámky. Nehledě na to, že kvalita materiálu na třech discích poskládaných ve výtvarně minimalistické černé krabičce, je tak nadstandardní, že by tento komplet poškádlil slinné žlázy fanoušků ať by byl vydán kdykoliv.

Přestože chronologie nahrávek není (především na prvním CD) dodržována striktně, přece jen se po časové linii pohybují s logickou návazností a posluchači tak umožňují sledovat vývoj kapely. Páteří kompilace jsou béčka singlů doplněná skladbami z filmových soundtracků, tributů, limitovaných albových edic atp. Dojde na několik méně známých coverů, ale naprostá většina písní pochází z pera Nicka Cavea a jeho spoluhráčů a je mezi nimi spousta takových, které by na řadových deskách nejenže nedělaly ostudu, ale patřily by k jejich výkvětu. Na nejstarších nahrávkách z prvního disku je patrné jak moc byl tehdy někdejší postpunkově gotický divous ovlivněný blues, gospelem a country. V písních z jeho baladičtějšího období započatého albem The Boatman's Call už tyto inspirace nejsou tak patrné, ale neztrácejí se úplně a hlavně: i singlová béčka k No More Shall We Part a Nocturamě rozhodně nenudí, snad proto, že jsou pestřejšího rázu než jak se tehdy Cave prezentoval na deskách.

Ona je vůbec různorodost jednou z hlavních předností trojalba. Marná sláva, logicky ne všechno je tu mistrovským dílem, ale tím, že se tu vystřídá mnoho různých, i překvapujících poloh, posluchač se nestíhá nudit. Po téhle kolekci může bez obav sáhnout nejen fanatický příznivec toužící mít pěkně pohromadě všechny roztroušené marginálie svého miláčka, které doposud usilovně sháněl po všech čertech, ale i ten, kdo až takovou mánií netrpí a prostě Caveovy písničky rád poslouchá. Velká část zde představovaných kousků je totiž jednoduše skvělá a měla by i jeho uspokojit.