Karel Plíhal - 1985 - 1989
Tracklist
- 01. Květina (1:50)
- 02. Pozvánka (2:14)
- 03. Taxík (1:47)
- 04. U spinetu (1:56)
- 05. Námořnická (2:53)
- 06. O blechách a tak (1:58)
- 07. Vlasy (2:51)
- 08. Vzpomínky (2:09)
- 09. Zavřu se do sebe (2:04)
- 10. Hospodská (3:08)
- 11. Na konečné tramvaje (2:46)
- 12. Pes (2:44)
- 13. Sedí topič u piana (0:50)
- 14. Když jsi smutná (1:17)
- 15. Za třičtvrtě století (1:55)
- 16. Akordy (2:45)
- 17. Kluziště (2:44)
- 18. Plachetnice (1:28)
- 19. Prší (1:57)
- 20. Gilotina (1:56)
- 21. Skončil další fet (2:49)
- 22. O písničce (3:57)
- 23. Vločka (2:47)
- 24. Trubadúrská (2:36)
- 25. Instalatérská (1:57)
- 26. Vlak (2:18)
- 27. Básník, ten má právo veta (2:00)
- 28. Vstávej holka (2:18)
- 29. Nosorožec (1:05)
- 30. Na půdě (2:15)
- 31. Vánoční (2:15)
- 32. Svíčka (3:16)
- 33. Padaly hvězdy (3:03)
- 34. Špína (2:38)
- 35. Mandelinka (0:19)
- 36. Žlutí sokoli (2:42)
Průměr hodnocení
87.50 %
Poslední hodnocení
kompilace
1992
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
85.56%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Audiotéka
Buďte první s touto deskou v audiotéce.
27.02.2015 - 11:25 | mrkvivit
Lidé, kterým se toto líbí
maxim
ScreamJayTahle dvoualbová kompilace je vlastně souborné vydání prvních dvou Plíhalových desek "Karel Plíhal" a "Karel Plíhal... Emil Pospíšil". Je to slušná porce muziky o téměř čtyřiceti položkách, ale jelikož je Plíhal originální a univerzální skladatel, jednotvárnost nemá šanci.
Většinou zpívá pouze za doprovodu kytary (ať už akustické, nebo čistě nazvučené elektriky), občas se ozvou jemné tóny kláves a v druhé polovině pochopitelně sitár Emila Pospíšila. Přes toto decentní nástrojové obsazení jsou ale obě desky mimořádně pestré a zábavné.
Plíhal textař je především humorista a mistr zkratky (pověstná jsou jeho rýmovaná dvouverší pronášená na koncertech mezi skladbami, když ladí kytaru), zároveň umí i lyrické či nostalgické kousky, nikdy ale není depresivní, vždycky nabídne východisko.
Plíhal kytarista je fenomén. Vždycky jsem obdivoval, jak dokáže zpívat a zároveň se pouštět do poměrně složitých vyhrávek. Umí zahrát po folkařsku úderně, ale i procítěně bluesově nebo skoro až klasicky a ovládá mistrovsky akustickou i elektrickou kytaru (obejde se bez efektů nebo jen s jejich minimálním využitím).
Plíhal zpěvák je taky jedinečný a jeho hlas je okamžitě rozpoznatelný. Ač se to třeba hned tak nejeví, má docela zajímavý rozsah (zkuste si zazpívat takové Akordy). Často zpívá poměrně vysoko a přitom zní příjemně, nikoli exaltovaně.
První dvě desky Karla Plíhala jsou prostě skvělé!