Těkání kolem Wesleyho Eisolda se uklidnilo a přibyli dva „stálí“ členové. První, Dominick Fernow aka Prurient, noiseový bůh, s nímž Cold Cave vydali geniální split Stars Explode. Fernow také vydal některé Eisoldovy nahrávky na svém labelu Hospital Productions, mimo jiné úplně první release Cold Cave s názvem Coma Potion. Druhým členem je Jennifer Clavin, frontwoman dnes již neexistujících Mika Miko. Posledním výrazným členem/nečlenem je Max G. Morton, potetovaný spisovatel, který je spojován s Wesleyho nakladatelstvím Heartworm Press. Příležitostně vypomáhá na stejdži, prodává merch či propůjčuje obličej na obal desky.
Pro produkci Cold Cave je příznačný nepřítomný vokál, strohost a flegmatická nálada písní. Suchá konstatování polopravd mezi šlukem z cigára a dopadajícími kapkami syntetických beatů střídá na aktuální desce horečka, vnitřní oheň, vášeň. Cherish the Light Years je teprve druhé regulérní album, které ale od základu mění všechno, čím byli Cold Cave dosud. Blížící se revoluci předznamenal už singl The Great Pan Is Dead, který Eisold vypustil na internet začátkem února. Tenhle song je, ehm... fantastický? Pompézní, dramatické aranžmá a vyšponovaný vokál. Kolosální, srdcervoucí hymna. Zvuk, který se od dosavadní tvorby Cold Cave zásadně liší.
Posun asi čekal málokdo. Eisold prohlásil, že tuhle věc složil jako vůbec první track na Love Comes Close, nakonec ji ale na debut nezařadil. Písni dvouleté dozrávání prospělo a... číst dále
Těkání kolem Wesleyho Eisolda se uklidnilo a přibyli dva „stálí“ členové. První, Dominick Fernow aka Prurient, noiseový bůh, s nímž Cold Cave vydali geniální split Stars Explode. Fernow také vydal některé Eisoldovy nahrávky na svém labelu Hospital Productions, mimo jiné úplně první release Cold Cave s názvem Coma Potion. Druhým členem je Jennifer Clavin, frontwoman dnes již neexistujících Mika Miko. Posledním výrazným členem/nečlenem je Max G. Morton, potetovaný spisovatel, který je spojován s Wesleyho nakladatelstvím Heartworm Press. Příležitostně vypomáhá na stejdži, prodává merch či propůjčuje obličej na obal desky.
Pro produkci Cold Cave je příznačný nepřítomný vokál, strohost a flegmatická nálada písní. Suchá konstatování polopravd mezi šlukem z cigára a dopadajícími kapkami syntetických beatů střídá na aktuální desce horečka, vnitřní oheň, vášeň. Cherish the Light Years je teprve druhé regulérní album, které ale od základu mění všechno, čím byli Cold Cave dosud. Blížící se revoluci předznamenal už singl The Great Pan Is Dead, který Eisold vypustil na internet začátkem února. Tenhle song je, ehm... fantastický? Pompézní, dramatické aranžmá a vyšponovaný vokál. Kolosální, srdcervoucí hymna. Zvuk, který se od dosavadní tvorby Cold Cave zásadně liší.
Posun asi čekal málokdo. Eisold prohlásil, že tuhle věc složil jako vůbec první track na Love Comes Close, nakonec ji ale na debut nezařadil. Písni dvouleté dozrávání prospělo a jedná se o nejlepší skladbu na aktuální desce. Zbytek se nese v podobném duchu. Frenetické bicí a hutný kytarový riff, zasypaný jednoduchými synťákovými melodiemi vrstvenými na sebe, to vše vede ke stvoření funkčního a smysluplného celku. A proměnou prošel i Eisoldův vokál: už zdaleka nepůsobí tak zádumčivě. Chvílemi je to Dave Gahan, ale většinu času připomíná Roberta Smithe. K The Cure nemá nová deska vůbec daleko. Nihilistické texty kontrastují s muzikou, která dává tušit naději. „Forever haunted/ by the roads I know/ and if not above/ I’ll see you below." Nahrávku půlí chytlavá Underworld USA, třetí nejsilnější věc Villains of the Moon ji uzavírá. Zbytek je méně výrazný, avšak stejně organický, výbušný a plný emocí.
Cherish the Light Years není deska, která by změnila hudbu. Dokonce by se jí toho dalo spoustu vytknout, od podbízivosti po zdánlivou přeprodukovanost. Ale teď, na těch pár hodin nebo dní, to může být nejlepší deska na světě. Máte-li chuť na burácející (power) pop s ozvěnami Jesus and Mary Chain nebo The Cure, mohla by se poslední nahrávka spolku, jehož členové vypadají jako moskevská zlatá mládež, stát příjemnou kulisou k průchodu branami sebevražedného jara, na kterou si za pár měsíců nevzpomenete. Tahle deska je o tom, jak se narodit z vlastního popela, zase o kus silnější než dřív.
(Pro Full Moon #12 - zkráceno.)
50.00%
60.00%
50.00%
Komentáře