"Adore Life" je takový ten typ akademické desky, která schytává od kritiků po celém světě ty největší známky a vypadá to, jako by jednotlivé recenze byly skoro psány podle jedné předlohy, člověk by se až bál tu lajnu nablýskaných superlativů narušit. S podobným nadšením tedy k nahrávce přistupujete i vy, chcete přijít na kloub všem těm ódám a nechcete kazit publicistickou přehlídku chvalozpěvů, jenže… Hodnocený subjekt je zkrátka nadlidským úkolem vůbec doposlouchat. Natož naposlouchat. I to praví o "Adore Life" už asi mnohé.
Čtveřice z Londýna na ní opět ukazuje, jak je technicky sehraná, že umí složit výbornou skladbu a místo mezi předními kapelami na indie rockové scéně současnosti má zcela zasloužené. Následovník tři roky starého debutu "Silence Yourself" se ale prostě rozhodl to posluchači nijak neulehčovat. Tracklist o desíti zastávkách je stále sestrojený podle mustru poctivého post-punku a třebaže mu to už tolik neodsýpá, není to snad komplikovaná kompozice, která by byla oním zadrhávacím prvkem. Na nejednom místě si ale můžete připadat, že formace není jenom ve válce se svým nitrem, ale i s vámi samotnými, tak moc je těžké si některé songy pustit na opakování, či v nich dokonce najít oblibu. (Kolega Hrách se nechal slyšet, že ho poslech bolí, což lze podepsat. Od Savages nikdo jistě nečekal sluníčkové zpívánky a utrpení z poslechu je vlastnost, kvůli nimž jsou ostatně některé skupiny proslulé a vyhledávané. Bolest v... číst dále
"Adore Life" je takový ten typ akademické desky, která schytává od kritiků po celém světě ty největší známky a vypadá to, jako by jednotlivé recenze byly skoro psány podle jedné předlohy, člověk by se až bál tu lajnu nablýskaných superlativů narušit. S podobným nadšením tedy k nahrávce přistupujete i vy, chcete přijít na kloub všem těm ódám a nechcete kazit publicistickou přehlídku chvalozpěvů, jenže… Hodnocený subjekt je zkrátka nadlidským úkolem vůbec doposlouchat. Natož naposlouchat. I to praví o "Adore Life" už asi mnohé.
Čtveřice z Londýna na ní opět ukazuje, jak je technicky sehraná, že umí složit výbornou skladbu a místo mezi předními kapelami na indie rockové scéně současnosti má zcela zasloužené. Následovník tři roky starého debutu "Silence Yourself" se ale prostě rozhodl to posluchači nijak neulehčovat. Tracklist o desíti zastávkách je stále sestrojený podle mustru poctivého post-punku a třebaže mu to už tolik neodsýpá, není to snad komplikovaná kompozice, která by byla oním zadrhávacím prvkem. Na nejednom místě si ale můžete připadat, že formace není jenom ve válce se svým nitrem, ale i s vámi samotnými, tak moc je těžké si některé songy pustit na opakování, či v nich dokonce najít oblibu. (Kolega Hrách se nechal slyšet, že ho poslech bolí, což lze podepsat. Od Savages nikdo jistě nečekal sluníčkové zpívánky a utrpení z poslechu je vlastnost, kvůli nimž jsou ostatně některé skupiny proslulé a vyhledávané. Bolest v podobě "Adore Life" je ale jenom otravná.)
Deska měla úžasnou upoutávku, atmosféru si majestátně budující "Adore". Procítěný projev frontwoman Jenny Beth ještě lépe vynikl v kombinaci s minimalistickým, ale zato intenzivním videoklipem. Beth má ale v sobě i jakousi znepokojující ambivalenci a mnohdy není lehké se rozhodnout, jestli její umělecký výraz milujete, nebo vás naopak irituje. Zatímco ve zmiňovaném "Adore" způsobuje posvátné mrazení v zádech, v "Evil" dohání k lobotomii mozku opakovaným ívl. Když v "I Need Something New" dokola povykuje "I'm kicking the wall", nutí spíše k otočení volume doleva, než že byste si pochvalovali důraz, jaký do svých sdělení dává. To, co působilo vysněné noční můry všem milovníkům Dead Kennedys na "Husbads", je tady zkrátka na škodu.
Jedním z hlavních témat alba je láska. Když to na vás zpěvačka zkouší provařenými hesly, jako že láska je ta nejsilnější závislost, působí na vás stejně jako kokain ("Sad Person"), láska je odpověď ("The Answer"), či patetickou otázkou "Ovládá nás anděl, nebo démon, když jsme zamilovaní?" ("When In Love"), je to spíše vcelku úsměvné. Respektive na takových proklamacích samozřejmě nic zábavného není, jsou to pravdivá slova. Stejně tak ale byla taky napříč celým uměleckým spektrem už milionkrát v minulosti vyřčená, takže v nich asi není třeba hledat větší hloubku než tu, která nám právě byla tolikrát dříve odhalená. "Adore Life" je stejně nejlepší v těch nejpankovějších momentech, ať už je to startér utržený ze řetězu "The Answer" nebo "T.I.W.Y.G.".
I přes všechny negativa a antipatie, které druhá řadovka Savages může vyvolávat, si muzikantky pořád udržují jistý kvalitativní standard, před nímž je třeba smeknout. Dokážu si představit, že naživo bude jejich nový materiál daleko lépe fungovat. Studiově je ale "Adore Life" počin, který zkraje roku velmi rychle zapadne v přívalu alb nadcházejících. K posluchači je víceméně odměřený a je těžké si k němu vybudovat osobnější vztah.
66.67%
Komentáře