Manowar - Louder Than Hell
Tracklist
- 01. Return of the Warlord (5:19)
- 02. Brothers of Metal, Part 1 (3:55)
- 03. The Gods Made Heavy Metal (6:04)
- 04. Courage (3:49)
- 05. Number 1 (5:12)
- 06. Outlaw (3:22)
- 07. King (6:25)
- 08. Today Is a Good Day to Die (9:43)
- 09. My Spirit Lives On (2:10)
- 10. The Power (4:09)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
řadové album
1996
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
06.07.2020 - 21:30 | Meca76
Tento nosič je mojím tretím najobľúbenejším od Manowaru. Album z menšej časti ešte využili z nevydaných vecí v 80-tých rokov. Piesne ako Courage, Brothers of Metal a Number One skupina naživo už hrala v 86-tom, no použila ich na album až o 10 rokov neskôr,dodnes to nie je známe z akého dôvodu tie skladby nechali tak dlho odpočívať...
Bubeník sa po krátkej pauze (spôsobené rodinným problémom) opäť pripojil ku domovskej skupine.
Lyricky má album rovnakú tému: vojna, česť a sláva, ale existuje aj niekoľko textov s vykopávkami pre mnoho ľudí, ktorí v týchto rokoch „kapelu“ bojkotovali. Niekedy sa o nich hovorí ako o „nepriateľoch kovu“ alebo „o tých, ktorí stoja proti nám“. Kapela jasne hovorí, že je živá a stále hrá „pravú“ metalovú hudbu.
Výborne je zvládnutá aj produkcia a album je zvukovo silnejší viac čistejší ako predošlé ich nahrávky.
Najlepšie skladby pre mňa je prvých päť a dvojica King a posledná Power.
08.05.2012 - 17:54 | DarthArt
Někteří posluchači tuto desku hodnotí jako slabší, já jsem ale naopak velmi spokojen. Na Louder than Hell se čekalo dlouhé čtyři roky a s otazníkem byl vyhlížen také nový kytarista Karl Logan, deska však nabídla všechno co si mohl fanoušek Manowar přát. Je výrazně písničkovější než památný Triumf oceli, monumntalitu ale ani omylem nepostrádá (hlavně v soundtrackovité instrumentálce Today is Good Day to Die) a hlavně znovu předhazuje supersilné skladby a atraktivní provedení. Jedna z největších bomb vybuchuje hned v úvodu, Return of the Warlord je jedna z nejlepších skladeb kapely vůbec, a po celou stopáž si deska udržuje vysoký standart až po závěrečnou pecku The Power s neuvěřitelným Adamsovým vokálním výkonem. Deska je to zkrátka skvělá a i když nedosahuje kultovnosti Fighting the World nebo Kings of Metal, jinou známku než plný počet jí prostě není možné dát. Zároveň pak (bohužel) uzavírá zlaté období Manowar, po kterém přichází postupný pád (způsobený mimo jiné nesmyslně vysokým počtem vydávaných koncertních živáků a DVD-ček) až do současnosti, kdy kapela není metalovým králem na trůnu, nýbrž vykonává funkci jakéhosi dvorního šaška třetí kategorie. Pokud tedy Manowar chci mít zachovaný jako obrovskou heavy metalovou kapelu bourající zdi, musím Louder than Hell chtě nechtě považovat za jejich poslední vážně bratelnou desku...