Jelikož se jedná o autobiografii, člověk se schopnostmi empatie si může představit, jaký Phil Collins ve skutečnosti je. Určitě dostatečně sebevědomý, charismatický, velmi pracovitý a ctižádostivý a jako správný Brit miluje anglický humor ve stylu Monty Pythonu a také mu nechybí cit a schopnost sebereflexe. Je potřeba napsat, že tato kniha ukazuje (jak sám Collins ve svých prohlášeních tvrdí) jeho verzi pravdy. Nemusí být a ani není tedy objektivní.
Lze pak ocenit, že veškeré neúspěchy, které se týkají především jeho soukromého života, nesvádí jen na ty druhé, ale i sám o sobě napíše, že se občas choval jako idiot a udělal diletatntské chyby. Však za ně jen na rozvodových řízeních zaplatil přes čtyřicet milionů liber. A za to, že díky závislosti na alkoholu se dostal vlastně až na samou hranici života a smrti, si může opravdu jen on sám.
Ke všem těm životním prohrám se pak přičítají i traumata, která způsobil svým dětem. Ty si zážitky z manželských hádek a rozvodových svárů ponesou po celý zbytek života a Collins o tom dobře ví. Tím vším byly vykoupeny obrovské úspěchy na poli profesním. Osmdesátá léta, to byli v hudebním světě hlavně Collins a Genesis. Přes sto milionů prodaných desek, vyprodaná mamutí turné a na druhé straně strádající rodina.
Nejen o tom je tato velmi čtivá kniha. První kapitoly jsou snad až příliš košaté, ale takový byl Londýn šedesátých let. V podstatě hlavní město populární hudby. Podhoubí,... číst dále
Jelikož se jedná o autobiografii, člověk se schopnostmi empatie si může představit, jaký Phil Collins ve skutečnosti je. Určitě dostatečně sebevědomý, charismatický, velmi pracovitý a ctižádostivý a jako správný Brit miluje anglický humor ve stylu Monty Pythonu a také mu nechybí cit a schopnost sebereflexe. Je potřeba napsat, že tato kniha ukazuje (jak sám Collins ve svých prohlášeních tvrdí) jeho verzi pravdy. Nemusí být a ani není tedy objektivní.
Lze pak ocenit, že veškeré neúspěchy, které se týkají především jeho soukromého života, nesvádí jen na ty druhé, ale i sám o sobě napíše, že se občas choval jako idiot a udělal diletatntské chyby. Však za ně jen na rozvodových řízeních zaplatil přes čtyřicet milionů liber. A za to, že díky závislosti na alkoholu se dostal vlastně až na samou hranici života a smrti, si může opravdu jen on sám.
Ke všem těm životním prohrám se pak přičítají i traumata, která způsobil svým dětem. Ty si zážitky z manželských hádek a rozvodových svárů ponesou po celý zbytek života a Collins o tom dobře ví. Tím vším byly vykoupeny obrovské úspěchy na poli profesním. Osmdesátá léta, to byli v hudebním světě hlavně Collins a Genesis. Přes sto milionů prodaných desek, vyprodaná mamutí turné a na druhé straně strádající rodina.
Nejen o tom je tato velmi čtivá kniha. První kapitoly jsou snad až příliš košaté, ale takový byl Londýn šedesátých let. V podstatě hlavní město populární hudby. Podhoubí, ve kterém velmi rychle vznikaly nové kapely a ještě rychleji zanikaly. Člověk se tak v Collinsově vyprávění může trošku ztrácet, občas těžko postřehne, kde muzikant všude byl, čím vším prošel. Zvláště když to byl ještě nadaný herec a této profese v tomto období, ale i o dost později hodně využíval.
Publikace dává odpovědi na mnohé otázky. I na tu, jak je to vlastně s Collinsovým zdravím. (Není příliš dobré.) Je sondou do duše interpreta, který na pódiu rozdával radost milionům lidí, a doma byl často velmi smutný a v depresi. Zároveň se ale neutápí v beznaději, protože, zdá se, konečně našel klid i ve svém soukromí. Třeba tak své fanoušky bude těšit i nadále.
Komentáře