Bezbřehá ironie tentokrát Marka E. Smithe dohnala. Záhy po oznámení tracklistu nového alba nezničitelných The Fall musel britskému tisku vysvětlovat, že song Victoria Train Station Massacre byl nahrán ještě před útoky v manchesterské aréně, ležící nedaleko zmíněného nádraží, a že propagace terorismu vypadá skutečně jinak. Trpká pachuť se násobí ve chvíli, kdy zjistíme, že zmíněný track je hříčkou sotva minutu dlouhou, ve které Smith opakuje slova: „We had no reservations.“ Bez výhrad to dnes skutečně nejde, známé přísloví o starých psech platí ve Smithově případě trojnásob. Nová fakta nejsou tak docela nová, ale to snad ani nikdo nečekal.
Británie v sevření brexitu je zemí paradoxů, napjatou atmosféru ještě jitří teroristické útoky. Pohádka o silném leaderovi, který vyvede britskou kocábku z nejistých evropských vod, skončila neslavně po necelém roce, Theresa May utrpěla vítězství a snaží se spojit s kýmkoli, jen aby se udržela u moci. Ale tohle už může být ve chvíli, kdy tohle číslo vyjde, úplně jinak. The Fall měli vždycky talent odrazit na svých albech ducha doby, zdánlivě neměnný a opakující se postpunkový kolovrátek zdobí drobné, ale přece výrazné detaily, pro porozumění celku klíčové. Břitká ironie zůstává jistotou, vyznění se mění.
Můžeme mluvit o shodě okolností, náhodě nebo zkušenostech, jisté je, že Mark E. Smith zavětří každou změnu ovzduší jako starý mořský vlk a je na ni připraven ještě dříve,... číst dále
Bezbřehá ironie tentokrát Marka E. Smithe dohnala. Záhy po oznámení tracklistu nového alba nezničitelných The Fall musel britskému tisku vysvětlovat, že song Victoria Train Station Massacre byl nahrán ještě před útoky v manchesterské aréně, ležící nedaleko zmíněného nádraží, a že propagace terorismu vypadá skutečně jinak. Trpká pachuť se násobí ve chvíli, kdy zjistíme, že zmíněný track je hříčkou sotva minutu dlouhou, ve které Smith opakuje slova: „We had no reservations.“ Bez výhrad to dnes skutečně nejde, známé přísloví o starých psech platí ve Smithově případě trojnásob. Nová fakta nejsou tak docela nová, ale to snad ani nikdo nečekal.
Británie v sevření brexitu je zemí paradoxů, napjatou atmosféru ještě jitří teroristické útoky. Pohádka o silném leaderovi, který vyvede britskou kocábku z nejistých evropských vod, skončila neslavně po necelém roce, Theresa May utrpěla vítězství a snaží se spojit s kýmkoli, jen aby se udržela u moci. Ale tohle už může být ve chvíli, kdy tohle číslo vyjde, úplně jinak. The Fall měli vždycky talent odrazit na svých albech ducha doby, zdánlivě neměnný a opakující se postpunkový kolovrátek zdobí drobné, ale přece výrazné detaily, pro porozumění celku klíčové. Břitká ironie zůstává jistotou, vyznění se mění.
Můžeme mluvit o shodě okolností, náhodě nebo zkušenostech, jisté je, že Mark E. Smith zavětří každou změnu ovzduší jako starý mořský vlk a je na ni připraven ještě dříve, než nastane. Zdánlivá nenucenost a avizovaný nadhled svádí k domněnce, že je mu všechno jedno, ale byla by chyba jedovatého matadora podceňovat. I po šedesátce zůstává pankáčem, zásadní problémy za něj pojmenovává hned několik žhavějších nástupců (Sleaford Mods, potřebujete-li příklad), ale široký rozhled a břitké oko mu mladší generace mohou jen závidět. New Facts Emerge baví zdánlivě neřízeným chaosem, krátké punkové polky tančí okolo komplikovanějších skladeb jako Fol de Rol nebo Couples Vs Jobless Mid 30s. Celek postrádá souvislý nápor energie, jakým se pyšní nejlepší alba The Fall, ale v tomto případě jde o záměr.
New Facts Emerge je záznamem satiricky rozháraného kabaretu, nad nímž nejdříve kroutíme hlavou, aby se s každým dalším poslechem začaly stále jasněji vybarvovat dříve neviděné a nepříliš hezké souvislosti s realitou. Pod tlampačovým halekáním labouristů se napohled pevné základy toryů drolí a rozpadají, půlka země neví, jakou si vybrat stranu a všichni mají strach. Pro neúprosného komentátora Smithova typu by to mohla být ideální půda, ale ani ironie není zadarmo. Podle závěrečné temné hymny Nine Out of Ten s řezavou akustickou kytarou je zřejmé, že právě jemu, jako jednomu z prvních, začíná reálně docházet velikost lejna, do kterého se britské ostrovy pomalu, ale jistě noří.
Recenze vyšla v časopise Full Moon #75-6.
74.29%
Komentáře