Sufjan Stevens - Carrie & Lowell
Tracklist
- 01. Death with Dignity (3:59)
- 02. Should Have Known Better (5:07)
- 03. All of Me Wants All of You (3:41)
- 04. Drawn to the Blood (3:18)
- 05. Fourth of July (4:39)
- 06. The Only Thing (4:44)
- 07. Carrie & Lowell (3:14)
- 08. Eugene (2:26)
- 09. John My Beloved (5:04)
- 10. No Shade in the Shadow of the Cross (2:40)
- 11. Blue Bucket of Gold (4:43)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
"Carrie & Lowell" je albem o smrti, o naději i o lásce. Je jednou z nejsilnějších desek, co letos uslyšíte. Příští rok čtyřicetiletý písničkář se na ní vyzpívává ze smrti své matky v roce 2012 a vlastně i z celého života s ní i bez ní. Alkoholička, závislačka a schizofrenička Carrie a její partner, Sufjanův nevlastní otec Lowell, mimochodem současný ředitel "Sufjanova" vydavatelství Asthmatic Kitty, tvořili bizarní pár, jehož příběhy ovlivňují život Sufjana Stevense dodnes. Smrt.
Víc než kdy jindy tak jde v případě jeho sedmé studiovky o texty. Střípky ze života malého Američánka ("When I was three, three maybe four / she left us at that video store") i z jeho aktuálních pocitů vyrovnávajících se s jejím odchodem ("Yes every road leads to an end / your apparition passes through me in the willows / five red hens - you'll never see us again") se skládají v obraz, který ukazuje Sufjana ve světle, ve kterém jsme ho dosud neviděli. Obraz plný protikladů. Obraz pěkných výletů do Oregonu, pojídání banánů u stolu (viz booklet), lámání končetin během alkoholových excesů, hádek, odcizení, myšlenek na sebevraždu, lítosti i smíru. Naděje.
Neměl to vůbec jednoduchý, kluk jeden, a přitom v žádné z písní není ani náznak pohrdání. Oslovení typu "my firefly" nebo "my little Versailles" v nádherné "Fourth Of July" popisující okamžiky Cariiny smrti jsou plné lásky, vzpomínek, smíření, sebelítosti a uzavření. A dost tomu napomáhají i biblické odkazy.... číst dále
řadové album
2015
80 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
04.04.2015 - 12:53 | Sebadoh
Lidé, kterým se toto líbí
Zapomeňte na vzývané Seven Swans a Illinois, neboť tohle je zatím nejlepší Stevens. A k poslechu ještě doproručuji neméně skvělý profilový článek od Pavla Turka z posledního čísla Respektu (č. 14).