Glass Animals o sobě dávají vědět už nějaký ten pátek. Svůj debut "Zaba" naservírovali posluchačům před deseti lety, ale pak se nějakou dobu zdálo, jako by se kapela - s výjimkou několika písniček typu "Gooey", svůdné "Toes" nebo "Hazey" - propadla do útrob zapomnění. Přesto si získala srdce některých fanoušků, zejména pak seriálových a filmových geeků, kteří hudbu této party začali vkládat do svých fan videí oblíbených fiktivních postav.
Situace se příliš nezlepšila ani s následující studiovkou "How to Be a Human Being". Nicméně, ne nadarmo se říká: "Do třetice všeho dobrého". Po covidové pandemii se Glass Animals vytáhli s albem "Dreamland", které zaznamenalo ohlas u širšího publika. A to vše díky singlu "Heat Waves". Sláva je ale pomíjivá a vydání čtvrté řadovky "I Love You So F***ing Much" předcházela téměř smrtelná dopravní nehoda bubeníka Joea Seawarda.
A právě tenhle okamžik, kdy na jednoho ze členů sáhla Zubatá, ovlivnil tvorbu aktuální studiovky. Seskupení se na ní opírá o formativní proudy vědomí, potácí se mezi sci-fi narážkami a popkulturními hláškami a výrazně se odchyluje od zamlženého trip hopu.
Deska, kterou otvírá dynamická "Show Pony", plně přijímá příslušnost k popu a zároveň si na ní formace zachovává svéráz, díky němuž si získala svou původní pověst osobitého indiepopového souboru. Posluchači ale nepřijdou ani o ztělesnění existenciální reflexe, kterou frontman Dave Bayley promítl do singlu... číst dále
Glass Animals o sobě dávají vědět už nějaký ten pátek. Svůj debut "Zaba" naservírovali posluchačům před deseti lety, ale pak se nějakou dobu zdálo, jako by se kapela - s výjimkou několika písniček typu "Gooey", svůdné "Toes" nebo "Hazey" - propadla do útrob zapomnění. Přesto si získala srdce některých fanoušků, zejména pak seriálových a filmových geeků, kteří hudbu této party začali vkládat do svých fan videí oblíbených fiktivních postav.
Situace se příliš nezlepšila ani s následující studiovkou "How to Be a Human Being". Nicméně, ne nadarmo se říká: "Do třetice všeho dobrého". Po covidové pandemii se Glass Animals vytáhli s albem "Dreamland", které zaznamenalo ohlas u širšího publika. A to vše díky singlu "Heat Waves". Sláva je ale pomíjivá a vydání čtvrté řadovky "I Love You So F***ing Much" předcházela téměř smrtelná dopravní nehoda bubeníka Joea Seawarda.
A právě tenhle okamžik, kdy na jednoho ze členů sáhla Zubatá, ovlivnil tvorbu aktuální studiovky. Seskupení se na ní opírá o formativní proudy vědomí, potácí se mezi sci-fi narážkami a popkulturními hláškami a výrazně se odchyluje od zamlženého trip hopu.
Deska, kterou otvírá dynamická "Show Pony", plně přijímá příslušnost k popu a zároveň si na ní formace zachovává svéráz, díky němuž si získala svou původní pověst osobitého indiepopového souboru. Posluchači ale nepřijdou ani o ztělesnění existenciální reflexe, kterou frontman Dave Bayley promítl do singlu "Creatures in Heaven". Písnička vznikla v době, kdy se zpěvák potýkal se ztrátou své identity.
Kousek "How I Learned to Love the Bomb" definuje docela znepokojivá energií, ale vše se v lepší a optimističtější obrací díky spacerockové "On the Run". V té se muzikanti opravdu vyřádili a nechybí zde ani popkulturní narážky - zejména na anglického spisovatele a dramatika Douglase Adamse.
Byť se melodie mohou zdát veselé a pro někoho dost možná i stejné a nudné, celkově převažuje spíše pochmurná nálada. Zatímco song "Whatthehellishappening?" odhaluje euforickou zvukovou krajinu doplněnou svižnými kytarovými riffy, živoucími syntezátory, energickými melodiemi a hnacími beaty, "I Can't Make You Fall in Love Again", kterou Bayley popisuje jako nejsyrovější moment, se zabývá pošmournými pocity.
Frontman se v textu zamýšlí nad tím, že nemůžete nikoho donutit, aby vás miloval. Syntezátorem obtěžkaná skladba má temný tanečně-popový nádech, vyznačuje se pulzujícími beaty a nakažlivými melodiemi se zadumaným podtónem odrážejícím tragiku jejího příběhu. Smutná myšlenka, ale bohužel pravdivá.
Zatímco na předchozí řadovce "Dreamland" hudebníci experimentovali a dávali dohromady excentrické zvukové celky, na "I Love You So F***ing Much" se vracejí ke komerčnímu electropopu. A na tom není nic špatného, protože deska si své posluchače určitě najde. Je ale lepší než předchůdkyně?
Dá se říci, že ne - a zároveň ano. Co fanouškům chybělo na zmíněné předešlé nahrávce, jim skupina vynahrazuje na nejnovějším počinu: a vice versa. Tentokrát se Glass Animals příliš veselým směrem neubírají a spíše nastavují svou tvář dnešní vyumělkované a rádoby perfekcionistické době. Za to si zasluhují plusové body. Realita totiž není jen o filtrech, pozlátkách a natrénovaných úsměvech.
35.00%
Komentáře