Pokud lze osmou řadovku Epiky nějak jednoslovně charakterizovat, pak se nabízí označení velkolepé. Ne že by se tak stalo v diskografii skupiny poprvé, ale po předchozím počinu "The Holographic Principle", po kterém zažívala menší tvůrčí krizi a příznaky vyčerpání, se dal předpokládat určitý úkrok stranou a hledání nové cesty.
Jenže výsledek půlročního nahrávacího procesu ukazuje zcela jiný trend. Epica si ke spolupráci pozvala pražské symfoniky a fanouškům předkládá skutečně epický počin plný orchestrálních pasáží, bohatých aranží a odvážnou porci stopáže čítající celých sedmdesát minut.
Je to ale správná cesta? Nebylo na poli symfo-metalu už řečeno takřka vše? Vždyť i stylově spříznění krajánci Within Temptation a mnozí další se vydali do vod pop-metalu či dalších odnoží kovového žánru. Odpovědí Nizozemců je skutečně výrazný a nebývale nápaditý materiál.
V samotné struktuře desky mnoho překvapení nepřichází. Přívětivý filmový úvod v podobě intra "Alpha - Anteludium" je jakousi tušenou předzvěstí metalové exploze s názvem "Abyss of Time - Countdown to Singularity". Zcela zaslouženě se jedná o první singl - skladba nabídne všechny žádané elementy, včetně vokálního duelu krásky a zvířete neboli božského zpěvu Simone Simons a murmuru Marka Jansena. Dojem je takový, že i po letech to mezi nimi (dnes již pouze hlasově) jiskří a funguje.
Na další vrchol nahrávky nemusíme čekat dlouho. Aktuální singl... číst dále
Pokud lze osmou řadovku Epiky nějak jednoslovně charakterizovat, pak se nabízí označení velkolepé. Ne že by se tak stalo v diskografii skupiny poprvé, ale po předchozím počinu "The Holographic Principle", po kterém zažívala menší tvůrčí krizi a příznaky vyčerpání, se dal předpokládat určitý úkrok stranou a hledání nové cesty.
Jenže výsledek půlročního nahrávacího procesu ukazuje zcela jiný trend. Epica si ke spolupráci pozvala pražské symfoniky a fanouškům předkládá skutečně epický počin plný orchestrálních pasáží, bohatých aranží a odvážnou porci stopáže čítající celých sedmdesát minut.
Je to ale správná cesta? Nebylo na poli symfo-metalu už řečeno takřka vše? Vždyť i stylově spříznění krajánci Within Temptation a mnozí další se vydali do vod pop-metalu či dalších odnoží kovového žánru. Odpovědí Nizozemců je skutečně výrazný a nebývale nápaditý materiál.
V samotné struktuře desky mnoho překvapení nepřichází. Přívětivý filmový úvod v podobě intra "Alpha - Anteludium" je jakousi tušenou předzvěstí metalové exploze s názvem "Abyss of Time - Countdown to Singularity". Zcela zaslouženě se jedná o první singl - skladba nabídne všechny žádané elementy, včetně vokálního duelu krásky a zvířete neboli božského zpěvu Simone Simons a murmuru Marka Jansena. Dojem je takový, že i po letech to mezi nimi (dnes již pouze hlasově) jiskří a funguje.
Na další vrchol nahrávky nemusíme čekat dlouho. Aktuální singl "The Skeleton Key" je působivým, syrovým kusem, v němž prim znovu hraje nápadité střídání growlingu a operního zpěvu. Navíc jeho dramaturgie díky atmosférickým zvratům nenechá posluchače ani na moment v klidu. V refrénu pak drama pomáhá budovat výborně zakomponovaný dětský sbor Zangschool Brabant Talent. Opravdová metalová perla.
První půle novinky nepolevuje ani s orientálně laděnou "Seal of Solomon", podpořenou tentokrát dospělým sborem Kamerkoor PA'dam, který jen podtrhuje velkolepost dálkou ovoněné písně. Své nezpochybnitelné místo má také balada "Rivers" - takové songy Epica prostě umí.
Pozorného fanouška také možná zaujme název skladby "Kingdom of Heaven", který nese podtitul "Part III". Jedná se o finále písňové trilogie, započaté před více než deseti lety na albu "Design Your Universe". Díky své třináctiminutové stopáži nabízí skutečnou instrumentální přehlídku plnou náladových i tempových zvratů.
Po textové stránce se nedočkáme žádného překvapení. Tu se dotkneme filozofie, tu zase ekologie, jinde i společenských problémů. Vždy jde o určité parafráze a oťukávání tématu. Do hlubšího přemítání nad těmito otázkami nebo do hledání odpovědí na ně se Epica raději nepouští. Lakonicky řečeno spíš klouže po povrchu a "Omega" na tom nic nezměnila.
Po hudební stránce je ovšem tohle dílo určitým vyvrcholením dosavadní tvorby kapely. Po pětileté pauze se vrátila s ohromným nasazením a záplavou nápadů a instrumentální rafinovanosti. V symfo-metalu evidentně stále nebylo řečeno skutečně vše.
16.02.2021 - 10:39 | Meca76
Tento album má vynikajúcu rovnováhu medzi atmosférickými momentmi a úplnými zhadzovačmi, ako napríklad „Gaia“, pieseň, ktorá je optimistická a rýchla, zachováva si energický nádych, ale nikdy nešetrí melodickým obsahom. Kúzlo hudby spoločnosti Epica spočíva v tom, že aj pri svojej najagresívnejšej hudbe si kapela zachováva živé ucho pre melódiu.
Mytologické odkazy sa zdajú byť pre kapelu ako Epica celkom vhodné, a tento album je skutočne jedným z vrcholov ich diskografie.