Cermaque mluvil o natočení takového alba už docela dlouho. Směřování k rapové dikci, kterou kořenil svůj básnicko-písničkářský přístup, bylo zřejmé i na předchozí desce "Neboj", desátá položka v jeho diskografii už se na pole mainstreamového stylu plně obrací. Nekráčí však v jeho nejpopulárnějším pojetí. Alternativní rap - do této škatulky zapadá "Lament" skvěle. Ostatně ani to písničkářství na předchozích devíti řadovkách rozhodně nebylo typické a nešlo posluchači na ruku.
"Lament" nakonec vznikl i díky úspěšné kampani na platformě HitHit. Čtrnáct skladeb vzešlo z producentských dílen dvanácti různých osob či projektů (mimo jiné Květy, Aid Kid či Ondřej Slavík ze Zrní). Výsledkem je vnitřně nesourodá, ale přesto, paradoxně, velice kompaktní a sevřená albová koláž. Dočkáme se tak neuspořádaného elektronického cvrlikání a hlučení v "Za hranou", beatů, které vibrují mozkem a kostmi ("CTRL-S"), beatboxem neseného kusu "Účelový člověk" či o mandolínu se opírající titulní písně "Lament". Vnitřní rozháranost a sound měnící se skladbu od skladby jsou v podstatě odrazem neuspořádanosti a nejistoty dnešního světa. A jako jeho obraz, jako žalozpěv nad jeho podivností, je celek velmi výrazným počinem.
Sám Jakub Čermák o sobě tvrdí, že neumí rapovat. Nebyl bych až tak sebekritický. Možná nerapuje tak, jak by se to cenilo v hlavní linii žánru - byť agresivní, prudce vychrlený a takřka nekonečný flow v kusu "Darknet"... číst dále
Cermaque mluvil o natočení takového alba už docela dlouho. Směřování k rapové dikci, kterou kořenil svůj básnicko-písničkářský přístup, bylo zřejmé i na předchozí desce "Neboj", desátá položka v jeho diskografii už se na pole mainstreamového stylu plně obrací. Nekráčí však v jeho nejpopulárnějším pojetí. Alternativní rap - do této škatulky zapadá "Lament" skvěle. Ostatně ani to písničkářství na předchozích devíti řadovkách rozhodně nebylo typické a nešlo posluchači na ruku.
"Lament" nakonec vznikl i díky úspěšné kampani na platformě HitHit. Čtrnáct skladeb vzešlo z producentských dílen dvanácti různých osob či projektů (mimo jiné Květy, Aid Kid či Ondřej Slavík ze Zrní). Výsledkem je vnitřně nesourodá, ale přesto, paradoxně, velice kompaktní a sevřená albová koláž. Dočkáme se tak neuspořádaného elektronického cvrlikání a hlučení v "Za hranou", beatů, které vibrují mozkem a kostmi ("CTRL-S"), beatboxem neseného kusu "Účelový člověk" či o mandolínu se opírající titulní písně "Lament". Vnitřní rozháranost a sound měnící se skladbu od skladby jsou v podstatě odrazem neuspořádanosti a nejistoty dnešního světa. A jako jeho obraz, jako žalozpěv nad jeho podivností, je celek velmi výrazným počinem.
Sám Jakub Čermák o sobě tvrdí, že neumí rapovat. Nebyl bych až tak sebekritický. Možná nerapuje tak, jak by se to cenilo v hlavní linii žánru - byť agresivní, prudce vychrlený a takřka nekonečný flow v kusu "Darknet" by se mohl měřit s ledajakým mistrem stylu. Cermaque se s touto disciplínou potýká se střídavými úspěchy, většinou ovšem vítězně. Jeho velkou výhodou je uvolněná dikce, která mu z ostře sekaných veršů umožňuje snadný a nenásilný přechod do melodičtějších a lyričtějších pasáží, v nichž se projevuje jeho písničkářská škola. Právě ta dává textům i poněkud jiný tvar, než s jakým se na této scéně běžně pracuje.
Básnická lyrika, obrazy, jejichž centrem je pocit, jsou konfrontovány s ostře kritickým společenským ostnem, často na ploše jedné skladby ("Všechno nám vezme vítr / Všechno nám vezme vítr / stažený půlky / i válku s Turky / vyhlášenou přes Twitter" ("CTRL-S")). A kupodivu to ze sebe vyrůstá přirozeně a bez výraznějších zádrhelů. Velkým plusem je Čermákovo básnické srdce, které ho k vyjádření myšlenky vede po nepřímočarých cestičkách. Některé poněkud prázdnější obrazy a obraty pak spíše zamrzí, než aby vyloženě zklamaly.
"Lament" je zdravě radikální, aktuální a nekompromisní ("Ať už jdou do řiti / ti přesluhující prevíti / co kopali hrob světu / a teď litují Grétu / že nebude mít maturitu" ("Za hranou")) nahrávka. Časem se možná její ostré břity, které tnou do neduhů současnosti, poněkud obrousí a část ze své údernosti ztratí. Zůstane ale lyrické jádro, které toto dílo spojuje s ostatními počiny pod hlavičkou Cermaque. Autor na něm prošel transformací, kontinuitu ale zachovává.
Komentáře