Od poslední desky pražského hiphopového producenta Wiche uběhly tři roky. Předchozí nahrávka "Veni, Vidi, Wich" sázela na podbízivý zvuk a přímočaré singly, čemuž odpovídali pozvaní hosté. Na loňskou spolupráci s Lvcasem Dopem, která vyvrcholila albem "Diamant" a která neměla dlouhého trvání, jsme už raději dávno zapomněli.
Při pohledu na název alba "Jako ryba ve vodě" a jména jednotlivých tracků můžeme nabýt dojmu, že se jedná o koncepční desku. Není to ovšem tak úplně pravda. Ústředním motivem je sice sebejistota hudebního producenta pramenící z dlouholetého působení na české rapové scéně a pozvaní hosté byli s tímto motivem seznámeni, ale bylo čistě na nich, jak se svého příspěvku zhostí. Každopádně je sympatické, že vznikla kolekce songů vycházejících z původní myšlenky.
Mezi Wichovy největší přednosti patří jednak schopnost namíchat každému interpretovi hezky uhlazený beat na míru, jednak cit pro vybudování patřičné atmosféry. Tohle tenhle chlap prostě umí. Důkazem budiž první videosingl "Pevně na Zemi", který disponuje skvělou atmosférou (jak po stránce hudební, tak po té vizuální) a ještě překvapí vyzrálými texty z pera rapperů Strapa a Resta, ve kterých je cítit notná dávka sebereflexe.
Rapový matador Rytmus z pověstné slovenské kapely Kontrafakt ve skladbě "Ryba vo vode" nabízí retrospektivní pohled na to, jak nástup hip hopu ovlivnil nejenom jeho samotného, ale také celý svět. Ego si na rozdíl od něj s... číst dále
Od poslední desky pražského hiphopového producenta Wiche uběhly tři roky. Předchozí nahrávka "Veni, Vidi, Wich" sázela na podbízivý zvuk a přímočaré singly, čemuž odpovídali pozvaní hosté. Na loňskou spolupráci s Lvcasem Dopem, která vyvrcholila albem "Diamant" a která neměla dlouhého trvání, jsme už raději dávno zapomněli.
Při pohledu na název alba "Jako ryba ve vodě" a jména jednotlivých tracků můžeme nabýt dojmu, že se jedná o koncepční desku. Není to ovšem tak úplně pravda. Ústředním motivem je sice sebejistota hudebního producenta pramenící z dlouholetého působení na české rapové scéně a pozvaní hosté byli s tímto motivem seznámeni, ale bylo čistě na nich, jak se svého příspěvku zhostí. Každopádně je sympatické, že vznikla kolekce songů vycházejících z původní myšlenky.
Mezi Wichovy největší přednosti patří jednak schopnost namíchat každému interpretovi hezky uhlazený beat na míru, jednak cit pro vybudování patřičné atmosféry. Tohle tenhle chlap prostě umí. Důkazem budiž první videosingl "Pevně na Zemi", který disponuje skvělou atmosférou (jak po stránce hudební, tak po té vizuální) a ještě překvapí vyzrálými texty z pera rapperů Strapa a Resta, ve kterých je cítit notná dávka sebereflexe.
Rapový matador Rytmus z pověstné slovenské kapely Kontrafakt ve skladbě "Ryba vo vode" nabízí retrospektivní pohled na to, jak nástup hip hopu ovlivnil nejenom jeho samotného, ale také celý svět. Ego si na rozdíl od něj s textem hlavu příliš nelámal - ve "Shkrt" nahrál sloku nevalné kvality, takže song nakonec musel zachránit Ektor.
Tu správnou hudební nostalgii po minulé dekádě můžeme slyšet v tracku "Po svojej ceste". Podobnou náladu v sobě nese "Tělo, duše, hlas", kde jsou dokonce ke slyšení skreče (skreče by se každopádně už konečně měly zakázat - a to i ironicky)! Cože? "Time" featuring Rasco? Rasco ještě rapuje? Wow! To je, panečku, exkurze do minulosti! Ale proč ne.
MC Gey nikdy nezklame a v "Starý psi, co štěkaj, tak koušou" sype úderné punchlines téměř bez zastavení ("Jak můžeš bejt nová škola / když nemáš vzdělání?" nebo třeba "Miluju rap life / ale když slyším life rap / tak mám chuť pobodat reprák"). Paulie Garand na "Proplouvám" nudí, Maniak v "Balotelli" předvádí tu samou flow pořád dokola, ale sem tam střelí dobrý rým. Skladba "Cizí", v níž hostuje Renne Dang a Ronie, je moc táhlá. Trochu zamrzí, že se na album nedostala kompletní verze songu "Yak Ryba", kde Čis Tyho doplňuje Momo, protože je mnohem energičtější.
"Steak" má skvělý beat a návykový kytarový riff (Two Feet feeling?), bohužel se však nedá poslouchat kvůli příšernému tématu, jež musí působit nevolno nejednomu sitofilovi a i těm největším fanouškům fetiše zvaného Meok-Bang. Sorry, ale text "Pověs mě na čerstvej průvan / nalož mě podle svých představ / jsem tvůj steak / ve vaně si mě uprav / sekej mě na malý sousta / jsem tvůj steak" je nechutný a už vůbec ne vtipný (a to je jenom refrén!). Proč relativně nadějný interpret 7krát3 dělá takový cringe?
Totálním průserem je pak píseň "Tů tů tů" a bylo by lepší, kdyby nikdy nevznikla. Orion v ní rapuje o tom, že má špatný signál, ale podle jeho výkonu to vypadá spíš na špatný matro. Zato jeho parťák z PSH Vladimir 518 konečně po letech překvapil: napsal dospělý text bez zbytečných macho floskulí a důstojně ho odrapoval v závěrečné skladbě "Poslední den".
Album nenabízí jen zajeté rappery, prostor na něm dostalo i pár mladších jmen. Vyzdvihnout si zaslouží Dorian, který v obscénní pecce "Prsty v puse" dostal od Wiche svěží hypnotický beat. Jde rozhodně o jeden z nejlepších tracků desky. Pozornosti by neměl uniknout ani talentovaný romský rapper Bobby Blaze, který v "Mayday" neskutečně nakládá a kombinuje anglicky zpívaný refrén s českým rapem. Neurazí ani Mooza v songu "Pod hladinou", jen toho autotune je možná až moc.
Mladší generaci DJ Wich novou nahrávkou "Jako ryba ve vodě" pravděpodobně neosloví. Nenechává se unášet trapovou vlnou jako Milion+, není o 1000 let napřed jako Hugo Toxxx a zároveň (naštěstí!) není křečovitě trapný jako dávno vyhaslé legendy PSH. Nesnaží se být za každou cenu moderní, ale z jeho hudby je slyšet dlouholetá praxe a řemeslnost. Je to prostě DJ Wich, kterého jsme poslouchali, když jsme chodili na základku a střední (nebo my starší na 'vejšku' - pozn. ed.).
23.04.2020 - 10:04 | Acid3P
Hip-hop je jediný hudobný žáner, ktorý je extrémne citlivý na vek poslucháča. Preto bude na túto nahrávku inak reagovať 16 ročný swager ako 34 ročný foter. Nuž a foter vraví, že ak má toto byť ukážka aktuálneho stavu scény, tak úloha je splnená. To že sa poslucháč cíti pr viac ako 3/4 trackov trápne je dostatočná vizitka súčasného rapu. To že najhoršie výkony podávajú práve fotrovi hrdinovia z čias, keď mal 16 je už len smutným potvrdením, že žijeme dobu kedy obal vyhráva nad obsahom.