Když se kdokoliv podívá zpět na předchozí desky IAMX, zjistí, že mají mezi sebou mnoho spojnic, ať už se jedná o hudbu nebo místy silně schizofrenní texty. Chris Corner je chameleon, jehož vnitřní svět je neuchopitelný, nervně těkající a jeho pravou tvář možná nezná ani jeho blízká spolupracovnice a ochranářka Janine Gezang. Na svém pátém albu "The Unified Field" dospěl do nečekané fáze - svůj osamělý způsob tvorby rozboural do základů a obklopil se osobně prověřenými lidmi, kterým důvěřuje. Kromě spoluhráčů z živé podoby tohoto projektu nasedli do rozjetého vlaku producent Jim Abbiss (měl prsty už v první desce Sneaker Pimps "Becoming X" a napomáhal třeba i Adele nebo Arctic Monkeys) a Liam Howe, který se s Chrisem právě díky Sneaker Pimps zná velmi dobře, a jednalo se o jejich velké setkání po mnoha letech.
Jim se do práce pustil s odhodláním a od prvních chvil do Cornera téměř hučel, že ne všechno se prioritně musí hrát na čistě elektronické instrumenty a programovat v mašinkách. Díky tomu je možná "The Unified Field" barvitější a obohacená o několik tradičních a atypických strunných nástrojů, případně flétnu. Pokud by však někdo očekával přímé vzkříšení zvukové alchymie Sneaker Pimps, bude zklamán. Liam pouze podstrčil své nápady, hnacím motorem a vlastníkem finálního tvaru zůstal jen a jen Chris. Kdo však zajásá, budou milovníci debutu "Kiss + Swallow" a ti, kterým se zamlouvala přístupnější "Kingdom Of Welcome Addiction",... číst dále
Když se kdokoliv podívá zpět na předchozí desky IAMX, zjistí, že mají mezi sebou mnoho spojnic, ať už se jedná o hudbu nebo místy silně schizofrenní texty. Chris Corner je chameleon, jehož vnitřní svět je neuchopitelný, nervně těkající a jeho pravou tvář možná nezná ani jeho blízká spolupracovnice a ochranářka Janine Gezang. Na svém pátém albu "The Unified Field" dospěl do nečekané fáze - svůj osamělý způsob tvorby rozboural do základů a obklopil se osobně prověřenými lidmi, kterým důvěřuje. Kromě spoluhráčů z živé podoby tohoto projektu nasedli do rozjetého vlaku producent Jim Abbiss (měl prsty už v první desce Sneaker Pimps "Becoming X" a napomáhal třeba i Adele nebo Arctic Monkeys) a Liam Howe, který se s Chrisem právě díky Sneaker Pimps zná velmi dobře, a jednalo se o jejich velké setkání po mnoha letech.
Jim se do práce pustil s odhodláním a od prvních chvil do Cornera téměř hučel, že ne všechno se prioritně musí hrát na čistě elektronické instrumenty a programovat v mašinkách. Díky tomu je možná "The Unified Field" barvitější a obohacená o několik tradičních a atypických strunných nástrojů, případně flétnu. Pokud by však někdo očekával přímé vzkříšení zvukové alchymie Sneaker Pimps, bude zklamán. Liam pouze podstrčil své nápady, hnacím motorem a vlastníkem finálního tvaru zůstal jen a jen Chris. Kdo však zajásá, budou milovníci debutu "Kiss + Swallow" a ti, kterým se zamlouvala přístupnější "Kingdom Of Welcome Addiction", k nimž to asi "The Unified Field" bude mít vnímáním nejblíže.
"Walk With The Noise" rozhodně nezapře charakteristické rysy tvorby IAMX, zpestřením jsou však stařičké melodické fragmenty, ty by bez okolků rozjásaly všechny obdivovatele raných Depeche Mode. Chris však umí vsadit i na hloubavé balady: třeba uhrančivá "Quiet The Mind", chmurná "Come Home" a zejména melodramatická "Screams" neuniknou tomuto zornému úhlu ani o milimetr. "Land Of Broken Promises" se nelekla ani zjevné variace na klasické tango a pronikavě naléhavá "Sorrow" je odzbrojující, zejména tehdy, když ji hlavní aktér označí za nejvíce pozitivní, drobet zvrhlé, ale ona pointa je tam ukryta. Výstřední kabaret atmosfér se nezastaví před ničím, ani před dvojsmysly, to vše vám asi dojde až u závěrečné, křehké krásky "Trials". Naopak jasnými úderkami s vyzývavými hesly jsou obě vypuštěné singlovky "I Come With Knives" a "The Unified Field", které snad dostanou zasloužený prostor nejenom na koncertní premiéře u nás, přesněji řečeno již 4. dubna v pražském klubu Roxy.
You Can Be Happy (DVD)
Dovětkem k desce je tento stejnojmenný dokument, který se dá zakoupit v rámci sběratelského boxu "The Unified Field" nebo samostatně. Na ploše šedesáti tří minut nabízí pohled do zákulisí, přípravy natáčení, včetně objevování berlínského studia UFO (jedná se o bývalý nacistický úkryt, vedle něhož nyní stojí moderní zástavba), rozrůstání tvůrčího teamu nebo nečekaného setkání po mnoha letech s Liamem Howem. Ten mu dovezl i dárek v podobě staré kytary, z dob, kdy společně fungovali v Sneaker Pimps. Zajímavé je sledovat, jak Corner vnitřně bojoval se začátkem práce s Jimem Abbissem. Vedle toho jsou zde záběry z turné po Rusku (Petrohrad, Moskva) a Chris zde celkem otevřeně rozebírá své myšlenky, nejenom o albu. V prostřizích zaslechnete, jak některé skladby zněly v původních demáčích a jak se proměňovaly finální podoby. V bonusech jsou ucelenější hudební ukázky, akustická "Quiet The Mind" (Chris osamoceně s kytarou) je vskutku krásným momentem. Poslední položkou je popis zmíněného studia UFO v "Mein Kiez Stinkt Mir", kdy jeden zdejší pracovník popisuje jeho současnou situaci. "You Can Be Happy" si asi tolikrát nepustíte, ale své opodstatnění má.
"The Unified Field" je ve svém finálním důsledku logicky naznačenou proměnou světa jménem IAMX. Chris Corner je sám o sobě neuchopitelný talent, který ušel nemalý kus cesty, a vedle všudypřítomných potemnělých atmosfér, melancholie a extravagance prvně nabízí hlubší vstřícnou pozitivitu, přesto ale neztrácí svou identitu, pevnou půdu pod nohama. Jen se nikdo nesmí zaleknout té rozlité louže krve na samotném obalu. Fanoušci si klidně za sběratelský "Treasure Box" (kromě desky a dokumentu obsahuje krabičku, pohlednice, plakát a originální odznáček) mohou připočítat jeden bod k číselnému hodnocení.
Komentáře