Bruno Ferrari - Vaudeville
Tracklist
- 1. Innocent Moustache Prisoner
- 2. King Kong
- 3. Latino Lover In Hell
- 4. Missionary Man
- 5. I’m Your Steak
- 6. Black Lingerie
- 7. Zdrhej!
- 8. Zrození Venuše
- 9. Highspeed Love
- 10. Já a mé tupé
- 11. Dáma při těle
- 12. Princess Raising
- 13. 20th Century Man
- 14. Black Lingerie – John Fryer Remix
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Samira Hausera lze těžko redukovat na muzikanta nebo na člena legendární Vanessy, stejně jako nelze Bruna Ferrariho zúžit na diskotékového pardála. Ale i když budeme žonglovat se všemi maskami, performancemi, přívlastky a stylovými proměnami, i když se plně oddáme tušenému procesu podivné lásky a dosáhneme třeba statutu psychogenetické kurvy, pořád bude něco chybět. Bruno Ferrari, soubor Zlatá kozačka, staří známí včetně Moimira Papalescu a další variace na retrodiskofilní eskalaci paravesmírného spermatu, pojďme se opřít o hůl penisu, každý stařec smrdí análem. Electro, new wave, acidofilní disko, laškování s Abraxasem, Kurtem Hauensteinem i Lee Hazlewoodem. Problém je, že hymna Disco Love Machine kundovního Supermaxu chutná o moc víc. Co mám říct? Že srandovní trenky I Love 69 Popgeju mají těžší koule nebo že dekadentní spartakiáda v kožence je k smíchu? Slabý materiál, očekávatelné vizuální orgie, italský démon a ladně špinavé štětky, nevadí. U infantilně feťáckého textu Zdrhej další plán nehledám, i když Bruno zná vtip a někdy přizná i smutek: Já a mé tupé/ já a mé tupé já. Takhle zůstává zase hromada slibů o disco horečce Třetí říše, ale kde nic, tu nic. Nejsilněji tak vyznívá verbální požehnání Blumfelda S.M. v bukletu, který ovšem píše o své představě Bruna Ferrariho, který nemá s touhle deskou mnoho společného.
řadové album
2012
%
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
19.11.2012 - 14:52 | Viktor Palák
Celá Ferrariho stylizace má nespornou vábivost, která ale probouzí otázky, z nichž by principál asi radost neměl. Jak je možné, že takový samec vůbec zpytuje? A jak je možné, že jeho smutek činí zbylé požitkářství o něco méně uvěřitelným? Atraktivní diskotéka, ale na zdech jsou vidět šrámy.
25.08.2012 - 12:42 | Foxadlo
Já bych to Maxime neviděl tak kriticky, čím víc to poslouchám,tím víc si myslím že má tahle deska něco do sebe.. já ani nevím k čemu bych to hudebně přirovnal,ale je to správně zvrácený electrodiscobrunopop..
08.06.2012 - 16:57 | Marek Lučin
Nové album Vaudeville (v pořadí již čtvrté) je jako výlet vesmírnou
lodí napříč stoletím. Je to blyštivá diskokoule, která vás vrhne do
šedesátek, o chvíli později do sedmdesátek a nakonec až do osmdesátých
let. Je jako pořádná, ale nostalgická kocovina, plná různých slovních
metafor a hříček. Bruno je jako chameleón a nenechá vás na pochybách,
že svému řemeslu "bavit lidi" rozumí. Album má hned několik vrcholů
a to ostatní není jen nějaká postkoitální vata, ale naprosto rovnocená
ukázka nádherné dekadence a pokleslosti.
Vrchol číslo 1. - King Kong
Vrchol číslo 2. - I´m Your Steak (z mého pohledu jedna z nejlepších
milostných písní posledních let, kterou zdobí její lidožroutské
motivy)
Vrchol číslo 3. - Já a mé tupé
Vrchol číslo 4. - Princess Raising (spektakulární kosmický průlet
princezniny rakety disco historií)
Vrchol číslo 5. - 20th Century Man
Celkem dost vrcholů na jednu desku, co říkáte?
Tohle je umění.
26.05.2012 - 8:28 | tráva
Závěr mě dostává víc a víc...20th Century Man je rádiová věc ...v těch rádiích dělají už totální zoufalci...
25.05.2012 - 12:29 | Marek Lučin
Proč se vlastně tahle hudba nehraje v rádiích?Vždyť je to ten nejkvalitnější pop, který zraje jako víno.Poslech za poslechem.Ale chtěl by to vlastně Bruno?Stál by o to?A chtěli by jsme to my?Dělit se o pokleslou a nadčasovou discodekadenci s mainstreamovým posluchačem?Bruno nezklamal a přinesl nám na zlatém podnose pokladnici svých nádherných deviací.