Trojice bývalých členů The Byrds, Buffalo Springfield a The Hollies už se vyhřívala v paprscích úspěchu svého prvního alba, když jí na kvarteto doplnil Stillsův někdejší kolega a kamarád Neil Young a v této sestavě odehráli jeden z nejlegendárnějších setů woodstockého festivalu. Studiový otisk téhle kongeniální spolupráce na sebe nedal dlouho čekat a už v březnu následujícího roku potvrdil výsadní postavení souboru na folkrockové scéně. Album Déjà vu se už spojením titulu a nostalgicky pojatého obalu hlásí k tradicím amerického písničkářství. Hudba, kterou obsahuje, ale ve stejné míře tento odkaz aktualizuje o nejnovější hudební výdobytky převratných 60. let a s úspěchem zakládá tradice zcela nové a atraktivní pro další generace.
Báječně sladěné vícehlasy jsou samozřejmě nejkřiklavějším, ale zdaleka ne jediným lákadlem téhle desky. Instrumentálně zdatnou ústřední čtveřici doplňuje rytmika Dallas Taylor a Greg Reeves a společně se jim podařilo vykouzlit krásně průzračný a sytý zvuk, do něhož umí v příhodných místech (Almost Cut My Hair, Woodstock, Everybody I Love You) přimíchat i trochu rockových střepů, který ale ani v těch lahodně nadýchaných akustických idylkách nemá nic společného se sterilitou.
Každá z písní má svého konkrétního tvůrce a dominantního interpreta. A přesto, že se v nich rozdílné naturely členů kapely zřetelně rýsují, nehrabou si jen pod sebe, ale vzájemně se doplňují a tvoří přirozeně... číst dále
Trojice bývalých členů The Byrds, Buffalo Springfield a The Hollies už se vyhřívala v paprscích úspěchu svého prvního alba, když jí na kvarteto doplnil Stillsův někdejší kolega a kamarád Neil Young a v této sestavě odehráli jeden z nejlegendárnějších setů woodstockého festivalu. Studiový otisk téhle kongeniální spolupráce na sebe nedal dlouho čekat a už v březnu následujícího roku potvrdil výsadní postavení souboru na folkrockové scéně. Album Déjà vu se už spojením titulu a nostalgicky pojatého obalu hlásí k tradicím amerického písničkářství. Hudba, kterou obsahuje, ale ve stejné míře tento odkaz aktualizuje o nejnovější hudební výdobytky převratných 60. let a s úspěchem zakládá tradice zcela nové a atraktivní pro další generace.
Báječně sladěné vícehlasy jsou samozřejmě nejkřiklavějším, ale zdaleka ne jediným lákadlem téhle desky. Instrumentálně zdatnou ústřední čtveřici doplňuje rytmika Dallas Taylor a Greg Reeves a společně se jim podařilo vykouzlit krásně průzračný a sytý zvuk, do něhož umí v příhodných místech (Almost Cut My Hair, Woodstock, Everybody I Love You) přimíchat i trochu rockových střepů, který ale ani v těch lahodně nadýchaných akustických idylkách nemá nic společného se sterilitou.
Každá z písní má svého konkrétního tvůrce a dominantního interpreta. A přesto, že se v nich rozdílné naturely členů kapely zřetelně rýsují, nehrabou si jen pod sebe, ale vzájemně se doplňují a tvoří přirozeně propojené barevné spektrum. Příspěvky Grahama Nashe, jediného Angličana v CSNY, stojí na tom nejsladším pólu a celkem logicky byly i singlově využité. Our House nejvíce připomíná britskou písničkářskou školu, zatímco Teach Your Children má díky cvrlikání steel kytary hostujícího Jerryho Garcii jednoznačně countryovou příchuť. David Crosby ve vlastních Almost Cut My Hair a Déjà vu i ve skvělém coveru Woodstock od Joni Mitchell přináší do mlýna hrubší, soulově zabarvené zrno a jeho procítěný zpěv ten Nashův uhlazenější dokonale vyvažuje.
Někde uprostřed stojí příjemně civilní Stephen Stills, který pěvecky vynikne v kratičké 4+20 a autorsky především v úvodní nádheře Carry On, kde triumf slaví nadoblačný čtyřhlas. Největším vokálním samorostem je samozřejmě Neil Young, ačkoliv právě ve společných partech i jeho specifický hlas nerozeznatelně srůstá s ostatními. Skladatelsky přispěl jednak trojdílnou suitou Country Girl, ale především jednou ze svých nejkrásnějších balad Helpless. Neopakovatelné a nadčasové kouzlo alba Déjà vu je ale v provázanosti všech čtyř osobnostních vkladů, v jejich nezištné službě společné věci. Tou je písnička, melodie, harmonie, feeling. Poctivá a krásná muzika. Do téhle husitské kádě ti čtyři vhodili všechno, co umějí, a od té doby to patří nám všem. Zdá se, že aspoň v hudbě může komunismus občas fungovat.
08.06.2014 - 6:18 | zdeneknemec
Lidé, kterým se toto líbí
Se skupinou Crosby, Stills, Nash & Young jsem se poprvé setkal při poslechu trojalba Woodstock, bylo to v době, kdy jsem chtěl slyšet hlavně, něco co se podobalo hudbě na albech Deep Purple, Black Sabbath nebo Led Zeppelin. Proto mi ta akustická muzika nic neříkala. V roce 1972 se jejich album Deja Vu ocitlo v nabídce Gramoklubu Supraphonu, deska tam byla popisovaná jako něco unikátního a taky to co vyhrálo titul deska roku 1971. Když album v Supraphonu s příšerným obalem vyšlo tak jsem si je koupil spolu s gramofonovým šasi, desku jsem si nahrál a zkoušel proniknout do kouzla muziky americko britské čtveřice. Součástí alba byla čtyřstránková příloha s anglickými texty a jejich překladem Rovněž tam byla celostránková biografie skupiny. Deska mě po prvním poslechu nezaujala, ale po několika posleších se stala tím, co jsem poslouchal pořád dokola třeba i šeskrát za sebou. Tento soubor je vlastně jednou z prvních supergroup, kkterý založili kytarista skupiny The Byrds David Crosby spolu s multiinstrumentalistou Stevenem Stillsem ze skupiny Buffalo Springfield, ke spolupráci si pozvali paradoxně dalšího kytaristu z britských Hollies Grahama Nashe a na tuto desku přizvali opět především kytaristu Neila Younga.
Všichni hudebníci jsou také skladatelé a tak na této desce jsou písničky, které si jednotliví hráči složili a za doprovodu ostatních i zazpívali. Na desce můžete obdivovat nádhernou souhru kytar a vícehlasé vokály typické pro tak zvané west coastové skupiny, jako Jefferson Airplane a Mamas & Papas. David Crosby složil skladbu Wooden Ships, která se pak objevila jak na prvním albu dřevěného rocku Crosby, Stills & Nash, tak na albu Volunteers od skupiny Jefferson Airplane. Krásné akustické kytary a vícehlasé vokály jsou i ve skladbě Suite: Judy Blue Eyes, která je jak na prvním albu, tak na první desce trojalba Woodstock.
Album Deja Vu (překlad Něco co tu už bylo) začíná skladbou Stevena Stillse Carry On, jak píší v sleevenote tak tahle skladba jim zabrala mnoho nahrávacích hodin, aby byla podle jejich představ. Jedná se o skladbu mnoha tváří, které se prolínají a mně se líbí z celé desky snad nejvíce. Další skladba od Grahama Nashe Teach Your Children Well je připomínkou písniček, které Nash tvořil v rámci britských Hollies. Tvrdé blues Almost Cut My Hair od Davida Crosbyho s jeho vypjatým vokálem, opět něco úžasného. Po tomto blues následuje křehká skladba Neila Younga Helpless, při jejím poslechu vidím scény z filmu Strawberry Statement, které hudba této čtveřice doprovázela. První strana alba je zakončena převzatou skladbou Joni Mitchell Woodstock, snad na oslavu generace hippies, a proto taky nebyl v sleevenote uveden překlad. Druhá strana desky začíná titulní skladbou, kterou napsal David Crosby, kterou následuje Nashova akustická Our House. Mně se hodně líbí kraťounká Stillsova skladba 4+20, je to vlastně takový country popěvek, ale překrásný. Country Girl je vícedílná skladba, kterou složil a zpívá Neil Young. Skladba má hodně dramatický průběh, který se snaží Young vyjádřit svým vypjatým vokálem. Album uzavírá skladba Everybody I Love You, která je klasický rock´n´roll zpívaný všemi. Tuhle desku jsem si zamiloval tak, že jsem si ji musel po pár letech koupit novou, ale už ne za 80,- Kč, ale za tehdy populární cenu na burzách 300,- Kč. Tahle deska byla první CD, které jsem si krátce po revoluci při přechodu na CD koupil.
Já ji považuji za jednu z nejlepších desek všech dob. Na stejné úrovni je i album trojice Crosby, Stills & Young a vynikající je i živé album Four Way Street, kde čtveřice hraje jak písně z předchozích dvou desek tak písničky ze svých sólových alb.
12.11.2013 - 20:30 | minirock
Tohle CD si pouštím už několikátý den a stále se ho nemůžu nabažit. Je tu všechno. Od kratičkého popěvku 4+20 Stephena Stillse přes blues Almost Cut My Hair Davida Crosbyho po klasický rock´n´roll zpívaný všemi. Jedna z nejkrásnějších desek všech dob!