Slayer - Diabolus in Musica

04.08.2020 - 13:58  |  Meca76

S "Diabolus In Musica" vytvoril SLAYER album, ktorý sa snaží spojiť starý, typický zvuk kapely do moderného zvuku. Môžete však jasne vidieť jeho vplyvy „amerického štýlu“ na konci 90. rokov, a ani rôzne rapové vplyvy nemožno vylúčiť z ruky. Napriek tomu stále pôsobia výrazné vokály a jednoduché chytľavé riffy. Rôzne skreslenia hlasu slúžia skôr na podporu už tak vynikajúcej rozmanitosti. Je tiež zrejmé, že rýchlosť sa musí trochu spomaliť a až na niekoľko výnimiek sa všetky piesne udržiavajú v strednom a prudkom tempe. Akonáhle budú fanúšikovia starej školy preklínať album, nemyslím si, že by ste sa mali pokúsiť kopírovať staré klasiky, pretože aj tak zostanú bezkonkurenčné.

Za seba môžem skonštatovať,že aj Slayer na rozdiel od Metallicy vydal v 90-tých rokov jedno zo svojich najslabších albumov a nevyhnul sa takzvaným slabším chvíľkam !

24.04.2012 - 23:58  |  DarthArt

Nevím, nevím, co říct. Slayer sice touhle deskou vlastně definovali svůj nový styl ... nazvěme ho třeba Slayer 2000+ ... nebo lépe řečeno přesně dodělali to, co trochu načali na Divine Intervention, prvních pár poslechů mě ale velmi zklamalo. Nijak převratné riffování, navíc obohacované o sice dobré, ale pro veličinu typu Slayer úpadkově nepůvodní odkazy na kapely typu KoRn, to celé mě nebavilo napoprvé ani napodesáté. K tomu nevítaná absence slayeřího loga a nahrazení jakýmisi divnými symboly (považte - místo S paragraf, místo E řecká Sigma), no myslel jsem si, že s Tomem a spol. už je to vyřízená věc. Slayer jsou sice tak dobří muzikanti, že nikdy nenahráli desku na pět hvězdiček, s Diabolus in Musica ale byli určitě úplně nejníž. Retrospektivně ale mám velmi rád skladbu Bitter Peace, úvodovky Slayer prostě umí :)