Slayer - World Painted Blood
Tracklist
- 01. World Painted Blood (5:53)
- 02. Unit 731 (2:40)
- 03. Snuff (3:42)
- 04. Beauty Through Order (4:37)
- 05. Hate Worldwide (2:52)
- 06. Public Display of Dismemberment (2:35)
- 07. Human Strain (3:09)
- 08. Americon (3:23)
- 09. Psychopathy Red (2:26)
- 10. Playing With Dolls (4:14)
- 11. Not of This God (4:20)
Průměr hodnocení
77.02 %
Poslední hodnocení
70 %
60 %
70 %
50 %
80 %
90 %
90 %
90 %
70 %
90 %
řadové album
2009
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
74.29%
77.60%
83.96%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
12.10.2023 - 18:06 | Meca76
World Painted Bloodje taký malý klenot v drsnom prostredí. Zatiaľ čo iné nahrávky z neskoršej éry mali určite svoje vrcholy, tak na tento ani jeden z nich nedosiahol. Politicky nabitá a náboženská nenávisť je prítomná ako vždy, ale nikdy to nepôsobí nervózne alebo prehnane, čoho sa Slayer už predtým previnil.
25.04.2012 - 0:02 | DarthArt
Sakra, kdo by to čekal? Něco už naznačil výtečný zběsilý kus Psychopathy Red, umístěný na jakýsi free-download sampler The Unholy Alliance: Chapter III, virtuálně vydaný pro tour Slayer-Trivium-Mastodon-Amon Amarth (mimochodem, na téhle šňůře se mi spnil sen největší, když Slayer na konci koncertu zahráli Reign in Blood celé od začátku do konce - AAARRRGGGHHH !!!), zbytek se prorval na povrch zemský o rok později a i když někdo tvrdí, že Slayer omílají pořád to samé dokola, pro mě opět sejmuli zeměkouli. Monumentální World Painted Blood na začátku naladí na tu správnou kolosální notu (ty slayerovské úvody!) a vzápětí se začne konat řezničina nejvyššího řádu, jedna za druhou. Kdyby riffy byly tak nesmrtelné jako v roce 1986, máme tu druhý Reign in Blood. Neustále štelovaná rychlost a utrženost ze řetězu vyvrcholí v už známé Psychopathy Red a v předposlední položce se Slayer zhoupne k psychiku narušující mrazivosti Playing with Dolls. Předpředchozí vynikající Americon a konečná Not of This God jen podtrhuje překvapivou a opravdu výbornou desku a já si říkám, že kdyby už žádná další nevyšla, zakončili by dnes skoro padesátiletí thrashmetalisti svoje vítězné tažení sakra s úctou.