Čokovoko buď berete, nebo vám jsou odporné. Těžko něco mezi tím. Brněnská dívčí dvojice právě vydala své první regulérní (fyzické) album a pokračuje v rozbíjení stereotypů, šokujících textech a naivním projevu, který vás absolutně odzbrojí. Nedokonalost povyšují na nejvyšší ctnost, nebojí se ani se neštítí žádného tématu. Jejich album "Hudba" rozhodně není o hudbě, ale to od nich dnes už nikdo nemůže čekat. Zuzana a Adéla ale nastavují zrcadlo drsným hiphopperům, maloměšťákům i konzumní společnosti.
Moralisté budou Čokovoko odsuzovat za jejich drsné a hrubé texty. Pokud ale přidáte dostatečnou dávku nadhledu (uznávám, že pro někoho může být těžké ho tolik najít), pochopíte, že brutalita, která se v textech nachází, není bezúčelná, používaná na efekt. Zuzana a Adéla se snaží rozbourat stereotypy všemi dostupnými prostředky. Ten básnický underground, který v jednom verši plivne na Michaela Jacksona a v následujícím krutě glosuje Rwandskou realitu dětí bez rukou, odráží současnou společnost, dělá si legraci z všech těch klišé namakaných a prázdných hiphopperů se zlatými řetězy na krku.
Čokovoko, to jsou tedy hlavně texty a hudba je tu až druhořadá. Ať už jde o samply brněnské legendy Synkopy 61 (třeba "Bytost podivná"), hrůzy toho nejprimitivnějšího discopopu 80. let, nebo alternativně znějící orientální rytmy, vždy se jedná jen o zasazení textu do správného kontextu a nálady. Naivita textová si podává ruku s... číst dále
Čokovoko buď berete, nebo vám jsou odporné. Těžko něco mezi tím. Brněnská dívčí dvojice právě vydala své první regulérní (fyzické) album a pokračuje v rozbíjení stereotypů, šokujících textech a naivním projevu, který vás absolutně odzbrojí. Nedokonalost povyšují na nejvyšší ctnost, nebojí se ani se neštítí žádného tématu. Jejich album "Hudba" rozhodně není o hudbě, ale to od nich dnes už nikdo nemůže čekat. Zuzana a Adéla ale nastavují zrcadlo drsným hiphopperům, maloměšťákům i konzumní společnosti.
Moralisté budou Čokovoko odsuzovat za jejich drsné a hrubé texty. Pokud ale přidáte dostatečnou dávku nadhledu (uznávám, že pro někoho může být těžké ho tolik najít), pochopíte, že brutalita, která se v textech nachází, není bezúčelná, používaná na efekt. Zuzana a Adéla se snaží rozbourat stereotypy všemi dostupnými prostředky. Ten básnický underground, který v jednom verši plivne na Michaela Jacksona a v následujícím krutě glosuje Rwandskou realitu dětí bez rukou, odráží současnou společnost, dělá si legraci z všech těch klišé namakaných a prázdných hiphopperů se zlatými řetězy na krku.
Čokovoko, to jsou tedy hlavně texty a hudba je tu až druhořadá. Ať už jde o samply brněnské legendy Synkopy 61 (třeba "Bytost podivná"), hrůzy toho nejprimitivnějšího discopopu 80. let, nebo alternativně znějící orientální rytmy, vždy se jedná jen o zasazení textu do správného kontextu a nálady. Naivita textová si podává ruku s naivitou hudební a opět tu potřebujete další zásobu nadhledu. Člověk zvyklý na virtuózní a dokonale hudebně propracované nahrávky klidně může při poslechu kapely i zvracet (to je metafora).
Čokovoko
Kapela vznikla v roce 2006 a dle vlastních slov je "nejsyrovější a nejznámější z hudebně nenadaných kapel v Brně". O dva roky později umístily Adéla a Zuzana na svůj web první album "Best Of" volně ke stažení. Z dvojice se stává kultovní fenomén s image postavenou na jednoduchých a bezprostředních holkách s oblečky ze sekáče. Fyzické CD "Hudba" vychází v roce 2011, o hudební složku a produkci se postaral Tomáš Kelar, někdejší člen anglických The Mountaineers.
Přesto jsou Čokovoko výrazným oživením naší hudební scény. Na stejnou vlnu se s nimi nejlépe naladí lidé stejné generace, dnešní třicátníci, a to díky podobným prožitým zkušenostem a reáliím stejné prožité doby. A tak třeba "Dresingu" těžko může rozumět ten, kdo kdysi nesledoval seriál "Beverly Hills 90210".
A i když je životnost "Hudby" jen velmi krátká (sám jsem zvědav, zda se k desce budu významněji vracet) a koncept dvou brutálně upřímných a naivních hubatých holek těžko vydrží déle - už teď se zdá, že je těžké se nějakým směrem vyvíjet a ještě těžší nastavovat tuto nezvykle chutnající kaši na hypotetických dalších nahrávkách -, tomuto albu to nevadí. Originalita se počítá a fakt, že deska vyšla regulérním způsobem, je vskutku povznášející.
Komentáře