Nylon Jail jsou naživo smršť. Krvavý stejky, prokouřená whiskey. Znáte to. Dávka poctivé, fortelné práce. Energie na rozdávání. A všechno děsně přirozené. Opravdové. Kdo je viděl třeba na Colours Of Ostrava nebo v Banátu či jinde, ví, o čem mluvím. Jejich debutová deska je sice o poznání klidnější a ne tak živelná, ani tak ale kapela nezklamala.
"My Heart Soars Like A Hawk" voní upřímným nanicsinehráním. V produkci Ondřeje Ježka, který skladby okořenil dalšími zajímavými zvuky, vyzrála do fantastické podoby. Upřímné country rockově elektronické podoby - progresivní country - z níž sálá atmosféra divokého západu, drsných westernů a mrtvých mužů. Ne náhodou odkazuje název alba "My Heart Soars Like A Hawk" k citátu indiánského náčelníka z filmu "Malý velký muž". I celá, čistá černobílá grafika alba je založená na jestřábím peří.
Ondřej Hruška o výtvarné koncepci alba
Art director Ondřej Hruška vysvětluje výtvarnou koncepci alba takto: "Jestřáb - hawk zde vystupuje jako symbol svobody, volnosti a křehkých ekosystémů, které člověk narušuje. Je pánem širých lesů, kterými se necháváme inspirovat. Jestřábí pero není v našem pojetí jen rekvizitou, ale především pevnou strukturou, světem s bohatým detailem, otevřeným interpretaci, meditativním koutem. Digitální "narušenost" vznikla již při snímání a její konkrétní podoba je více dílem řízené náhody než chladným záměrem."
Olomouckou kapelu založil Roman Vičík,... číst dále
Nylon Jail jsou naživo smršť. Krvavý stejky, prokouřená whiskey. Znáte to. Dávka poctivé, fortelné práce. Energie na rozdávání. A všechno děsně přirozené. Opravdové. Kdo je viděl třeba na Colours Of Ostrava nebo v Banátu či jinde, ví, o čem mluvím. Jejich debutová deska je sice o poznání klidnější a ne tak živelná, ani tak ale kapela nezklamala.
"My Heart Soars Like A Hawk" voní upřímným nanicsinehráním. V produkci Ondřeje Ježka, který skladby okořenil dalšími zajímavými zvuky, vyzrála do fantastické podoby. Upřímné country rockově elektronické podoby - progresivní country - z níž sálá atmosféra divokého západu, drsných westernů a mrtvých mužů. Ne náhodou odkazuje název alba "My Heart Soars Like A Hawk" k citátu indiánského náčelníka z filmu "Malý velký muž". I celá, čistá černobílá grafika alba je založená na jestřábím peří.
Ondřej Hruška o výtvarné koncepci alba
Art director Ondřej Hruška vysvětluje výtvarnou koncepci alba takto: "Jestřáb - hawk zde vystupuje jako symbol svobody, volnosti a křehkých ekosystémů, které člověk narušuje. Je pánem širých lesů, kterými se necháváme inspirovat. Jestřábí pero není v našem pojetí jen rekvizitou, ale především pevnou strukturou, světem s bohatým detailem, otevřeným interpretaci, meditativním koutem. Digitální "narušenost" vznikla již při snímání a její konkrétní podoba je více dílem řízené náhody než chladným záměrem."
Olomouckou kapelu založil Roman Vičík, muzikant ovlivněný řadou pozoruhodných životních zkušeností. Pracoval jako osobní asistent autistického chlapce, žil na Kubě, odkud byl nedobrovolně vyhnán. A to vše se odráží v textech kapely. Anglických a silných.
"My Heart Soars Like A Hawk" je sice podstatně poklidnější než to, co známe z koncertů. Její zvuk je ale nesmírně dynamický. Člověk má pocit, že byly skladby nahrávané naživo. A tak i v těch fakt pomalých skladbách, jako třeba cashovská (i když zmiňovat toto jméno v kontextu kapely už je trochu klišé) "Indian Summer", je kýbl energie. Nebo emocí. Obojího. Prostě obrovská, těžko definovatelná síla.
Nylon Jail navazují na zlatou éru české country, která skončila někdy v 70. letech minulého století a v té době byla vskutku moderní, leč s následným nulovým progresem. Ten progres teď přinesli právě Nylon Jail. Jejich hudba zní jak z roku 2013. Což je nesmírně osvěžující. Nejedna píseň disponuje hitovým potenciálem (famózní "Noway"), ale ono to vlastně není podstatné. Hudbu Nylon Jail byste si zamilovali i bez toho.
PS: Pražský křest alba "My Heart Soars Like A Hawk" proběhne 4. prosince v klubu Pilot a s kapelou vystoupí i duo Kieslowski a kuchař Kittchen. Tam nemůžete chybět.
23.05.2014 - 18:34 | Sebadoh
Hmm, tak tos mě tady pěkně setřel. Přestože bych od uživatele fanouškovského hudebního portálu očekával větší míru tolerance, díky (bez jakékoli ironie nebo ublíženectví) za zpětnou vazbu.
20.05.2014 - 18:08 | Libor Švitorka
Člověče, vás bych chtěl vidět při družení se svolným paním ... první skladba uhrančivá vybrnkávačka, která se v druhé zlomí do svižného šermu jazyků, naskočí jemná elektronika pod 85% vlněným svetrem, následuje klasicky countryová bydlím nedaleko, duetové intermezzo před finální hardrockovou parádou. Vše zabaleno v neodolatelné produkci Made in Doprdeleproč. Vážím si aktivity i hodnocení, ale proč bych měl číst emoce souseda při procházení si skladbami elpíček?
14.05.2014 - 21:32 | Sebadoh
Lidé, kterým se toto líbí
Jednoduše miluji tohle album a zpěv Jiřina Jiráka. Jsem si skoro jistej, že kdybych je viděl živě, budu milovat i ty jejich pózy, o kterých tady mluví maxim. Opravdu se mi moc líbí všechny polohy téhle nahrávky: od jemně gradující Sun in Hell, duetovou Turtle Soup, svižnou Grace, jemně tanečně elektronickou No Way, téměř klasicky countryovou Fort H.H.G, geniální vybrnkávačku Indian Summer až po finální parádu One Word. Vše zabaleno v neodolatelný produkci Ondřeje Ježka.
Jsem hrozně rád, že už i u nás máme takovu kapelu. Jednoznačnej objev český scény! Pro všechny nevěřící mám tenhle důkaz: http://www.youtube.com/watch?v=cyJrdExPAOg
Tohle si podporu necelých tři stovek za CD rozhodně zaslouží!
14.04.2014 - 13:28 | maxim
Nejlepší české kántry. I s těma pózičkama naživo.