"Mnoho chytlavých melodií, několik pasáží, co létá někde v zasněném meziprostoru, ale zase rychle spadne na zem, a několik na kost ohlodaných a syrově působících tracků," tak popsal debut v recenzi na našich stránkách Tomáš Tenkrát. Co z toho sedí i pro druhé album? První tři slova. Sunflower Caravan stále vládnou mocí napsat melodie, ze kterých padá čelist. Jejich síla přitom spočívá v jednoduchosti chytře poskládaných tónů. Tah na bránu, tedy na posluchače, jim pak dodávají aranže a umění pracovat s dynamikou.
Velmi dobře to ilustrují první tři skladby. "Broken" je hitovka par excellence. Z malého melodického nápadu rytmizujících bicích track postupně roste a během tří minut se toho v něm hudebně děje víc než v celé diskografii Daniela Landy. To samé lze v podstatě říci i o následujících "Looking At You" a "Either Nothing, Or A Light". Také ony dokonale ilustrují schopnost kapely opatřit skladby jasnými konturami oddělujícími sloky od refrénu a vybavit je dramatickým nábojem, který umí být patřičně strhující. A abych nezapomněl, taky se v nich zpívá.
Rozdíl rozpoznatelný na první dobrou pro všechny znalce eponymního debutu. Poměr instrumentálek ku textem opatřeným kouskům se na "A Little Bit More" obrátil a ještě přitvrdil. Z deseti položek nezní zpěv pouze v závěrečné "Thing On The Brain". I ta je však jenom dvouminutovou branou před vokálem opatřeným bonusem. Za zpěváka je na desce Andy Čermák, který si mikrofon přidal ke své... číst dále
"Mnoho chytlavých melodií, několik pasáží, co létá někde v zasněném meziprostoru, ale zase rychle spadne na zem, a několik na kost ohlodaných a syrově působících tracků," tak popsal debut v recenzi na našich stránkách Tomáš Tenkrát. Co z toho sedí i pro druhé album? První tři slova. Sunflower Caravan stále vládnou mocí napsat melodie, ze kterých padá čelist. Jejich síla přitom spočívá v jednoduchosti chytře poskládaných tónů. Tah na bránu, tedy na posluchače, jim pak dodávají aranže a umění pracovat s dynamikou.
Velmi dobře to ilustrují první tři skladby. "Broken" je hitovka par excellence. Z malého melodického nápadu rytmizujících bicích track postupně roste a během tří minut se toho v něm hudebně děje víc než v celé diskografii Daniela Landy. To samé lze v podstatě říci i o následujících "Looking At You" a "Either Nothing, Or A Light". Také ony dokonale ilustrují schopnost kapely opatřit skladby jasnými konturami oddělujícími sloky od refrénu a vybavit je dramatickým nábojem, který umí být patřičně strhující. A abych nezapomněl, taky se v nich zpívá.
Rozdíl rozpoznatelný na první dobrou pro všechny znalce eponymního debutu. Poměr instrumentálek ku textem opatřeným kouskům se na "A Little Bit More" obrátil a ještě přitvrdil. Z deseti položek nezní zpěv pouze v závěrečné "Thing On The Brain". I ta je však jenom dvouminutovou branou před vokálem opatřeným bonusem. Za zpěváka je na desce Andy Čermák, který si mikrofon přidal ke své výbavě klávesových nástrojů. A nevede si zle. To, co neuzpívá rozsahem, odstíní intenzitou. Tu přidá na naléhavosti, onde se změní téměř v našeptávače. Právě jeho práce s hlasem dodává skladbám další přidanou hodnotu. Dokonalým příkladem budiž například zrovna ta titulní.
Zpět k úvodnímu citátu. Co tracklist opravdu tentokrát neobsahuje, to jsou na kost ohlodané a syrově působící tracky. O aranžích už tu ostatně řeč byla. Nad deskou se vznáší lehký opar smyčcových orchestrálních rejstříků, který nemá chvílemi daleko k dusivému ostravskému smogu (například "Either Nothing, Or A Light", "A Vision"). Což je dost možná vůbec nejrozporuplnější "přínos" novinky. Nicméně se s ním kapela na úplnou hranu podbízivého kýče nikdy nedostane, a tak si příkré odsouzení nezaslouží. Na albu má totiž také frajeřinu "Beautiful If" s lehce najazzlým piánovým intermezzem, které postupně převálcují právě ony spílané, zde však neskutečně funkční smyčce.
Sunflower Caravan se vyvíjejí, a to je dobře. Deska od kapely, od které už pomalu nikdo nic novátorského nečekal, má drážky plné rozkvétajících melodií, silných refrénů, přesvědčivého vokálního feelingu nezatíženého českou připosraností i instrumentální zdatnosti. Na jedné straně přináší křehkost. Na té druhé je ocelovým větrolamem. Máme tu zkrátka konečně generaci kapel s globálním polem působnosti v tom nejtěžším prostoru hudebního mainstreamu. Snad se i v letošním roce objeví někdo další, kdo se ale konečně nebude bát obléct podobnou hudební nádheru také do hávu českých textů.
Komentáře