Dream Theater - The Astonishing
Tracklist
- 01. Descent of the NOMACS (1:10)
- 02. Dystopian Overture (4:50)
- 03. The Gift of Music (4:00)
- 04. The Answer (1:52)
- 05. A Better Life (4:39)
- 06. Lord Nafaryus (3:28)
- 07. A Savior in the Square (4:13)
- 08. When Your Time Has Come (4:19)
- 09. Act of Faythe (5:00)
- 10. Three Days (3:44)
- 11. The Hovering Sojourn (0:27)
- 12. Brother, Can You Hear Me? (5:11)
- 13. A Life Left Behind (5:49)
- 14. Ravenskill (6:01)
- 15. Chosen (4:31)
- 16. A Tempting Offer (4:19)
- 17. Digital Discord (0:47)
- 18. The X Aspect (4:13)
- 19. A New Beginning (7:41)
- 20. The Road to Revolution (3:35)
- 01. 2285 Entr'acte (2:20)
- 02. Moment of Betrayal (6:11)
- 03. Heaven's Cove (4:19)
- 04. Begin Again (3:54)
- 05. The Path That Divides (5:09)
- 06. Machine Chatter (1:03)
- 07. The Walking Shadow (2:58)
- 08. My Last Farewell (3:44)
- 09. Losing Faythe (4:13)
- 10. Whispers on the Wind (1:37)
- 11. Hymn of a Thousand Voices (3:38)
- 12. Our New World (4:12)
- 13. Power Down (1:25)
- 14. Astonishing (5:51)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
řadové album
2016
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
22.10.2023 - 20:35 | Meca76
''The Astonishing'' je doteraz najambicióznejšia nahrávka Dream Theater, no ukázalo sa, že je to najsklamanejšie vydanie tohto kvinteta z Bostonu.
Samotná nahrávka je umelo natiahnutá na dĺžku ďaleko cez dve hodiny vrátane tridsiatich štyroch skladieb, a ponúka kvantitu pred kvalitou. Rovnaký príbeh by mohol byť vyrozprávaný oveľa konzistentnejším spôsobom za jedinú hodinu, keby sa kapela obmedzila na nekonečné inštrumentálne pasáže, či mnohonásobné predohry, ale najmä v krátkych inštrumentáloch, ktoré sa snažia vykresliť neobjektívnym, krčiacim, a opakujúcim sa spôsobom.
21.07.2016 - 20:24 | jirka.matys
Lidé, kterým se toto líbí
Zahleděnost do sebe Johna Petrucciho dostoupila u The Astonishing svého vrcholu. Úctyhodný kus muziky, to se musí nechat. Ale škoda, že tak úctyhodný (svou stopáží), že se ani nedá uposlouchat. Schází hudební nápady, schází zapamatovatelnost - elementy, které u starších desek DM byly. Zato se dočkáme takových porcí kýče, patosu a nutno říct i nudy, že to až hezké není. Poslední deska DM je tragicky prázdná, plyne si stále v jednom duchu, dávkuje do nás kopy instrumentálních kudrlinek. Ale celé je to neskutečně k ničemu. Škoda, opus magnum asi Petrucci neudělal....