Internety píšou, že punk dosáhl vrcholu v druhé polovině sedmdesátek a zkapal v osmdesátkách. No jo, jenže updatovat sítě po večerech může i Vláďa Putin. Punk rock se, s mantrou o žádné budoucnosti, kombinovanou s výkřiky o nemrtvosti, dožil 21. století a jeho srdeční sinusoida tiká dál. Zdá se, že vztek nad politikou a společností, ale taky touha vytvářet vlastní zábavu, je pro některá individua pořád relevantní a jen tak nedopustí fatální fibrilaci.
Druhá deska AC4 nese direktivum Burn The World. Když chce člověk spálit svět je buď pomatenec, chudák z online diskuzí, politik, Joker, diktátor nebo všechno dohromady. Ne tak AC4 (AC je regionální kód pro oblast Västerbotten na severu Švédska). AC4 je hořící hadr u nádrže Saabu kolem Lyxzéna s jeho přáteli, kterým ani okolo čtyřicítky neschází nadšení pro tvrdou muziku. Jediné východisko údajně viděli v založení kapely a namíchání třaskavé směsi z jejich starších boybandů The Vectors a Step Forward se špetkou prvních dem Refused. AC4 ale nejsou Refused.
Nová placka vyšla na Lyxzénově labelu Ny Våg Records a rozehnala tak pochyby o pokračování skvělého projektu po loňském vzkříšení golema Refused. Burn The World, 2013, doporučuje 5 z 5 prodejců ušních svíček.
Album bylo natočeno přes víkend, nově s Röstlund Jonssonem z DS-13 na base, živě se všemi nástroji v jedné místnosti. Dotáčel se jenom vokál a předělávalo několik málo kytarových partů. Na zvuku se to odráží významně,... číst dále
Internety píšou, že punk dosáhl vrcholu v druhé polovině sedmdesátek a zkapal v osmdesátkách. No jo, jenže updatovat sítě po večerech může i Vláďa Putin. Punk rock se, s mantrou o žádné budoucnosti, kombinovanou s výkřiky o nemrtvosti, dožil 21. století a jeho srdeční sinusoida tiká dál. Zdá se, že vztek nad politikou a společností, ale taky touha vytvářet vlastní zábavu, je pro některá individua pořád relevantní a jen tak nedopustí fatální fibrilaci.
Druhá deska AC4 nese direktivum Burn The World. Když chce člověk spálit svět je buď pomatenec, chudák z online diskuzí, politik, Joker, diktátor nebo všechno dohromady. Ne tak AC4 (AC je regionální kód pro oblast Västerbotten na severu Švédska). AC4 je hořící hadr u nádrže Saabu kolem Lyxzéna s jeho přáteli, kterým ani okolo čtyřicítky neschází nadšení pro tvrdou muziku. Jediné východisko údajně viděli v založení kapely a namíchání třaskavé směsi z jejich starších boybandů The Vectors a Step Forward se špetkou prvních dem Refused. AC4 ale nejsou Refused.
Nová placka vyšla na Lyxzénově labelu Ny Våg Records a rozehnala tak pochyby o pokračování skvělého projektu po loňském vzkříšení golema Refused. Burn The World, 2013, doporučuje 5 z 5 prodejců ušních svíček.
Album bylo natočeno přes víkend, nově s Röstlund Jonssonem z DS-13 na base, živě se všemi nástroji v jedné místnosti. Dotáčel se jenom vokál a předělávalo několik málo kytarových partů. Na zvuku se to odráží významně, protože koncertní vysokooktanová energie je takhle spolehlivě zakonzervována "na doma". Mluvíme o necelých 30 minutách, s šestnácti výlevy sociálního, politického a osobního znepokojení, převedenými do retrogresivního hardcore punku, který se klaní Dead Kennedys, G.B.H. a Bad Brains s Lemmyho cucflekem na vnitřní straně stehna.
První minuty desky (Curva Del Diablo), o úklidu nepohodlných mrtvol shazováním v plastových pytlích z helikoptéry, rozcvičuje skupinově zpívaným refrénem ukazováčky kapely ve směru dnešní svět a společnost. Titulní Burn The World vyřvává o ekonomickém tlaku EU na Ukrajinu za dostavbu svých jaderných zařízení z časů před výbuchem a zásobování Evropy levnou elektřinou, zatímco její politici by se tvářili zeleně a nadnárodní společnosti by počítaly peníze. Nejdál, kam zatím muzikanti z Umeå produkčně došli, je ovšem Diplomacy Is Dead. Nová ostřílená basa dodává více hloubky a energie a umožňuje větší variabilitu Backmanově kytaře. Učebnicový politický hardcore punk do každé rodiny s evokací diplomacie válící se s prostřelenou hlavou tratolištěm krve.
Nemyslím si, že by punk kdy změnil svět, můžu dát ale pár příkladů nahrávek, které změnily mě. Jsou desky, které mají sloužit jako zbraně a Burn the World je přesně jedna taková.
Komentáře